Pobřežní metropole se kvůli odčerpávání podzemních vod propadají do moře

Bloomberg si všímá studie publikované v polovině března ve vědeckém žurnálu Nature Climate Change. Ta dochází k závěru, že ekonomické dopady stoupající hladiny budou pociťovat až čtyřikrát rychleji právě obyvatelé velkých měst na pobřeží. Tyto metropole se totiž zároveň propadají do dutin vytvořených lidskou činností.

Čtěte také

Oteplování je pro naše ložiska dost důležitým faktorem, říká šéf Bílinské kyselky Milko

Odčerpávání podzemní vody a jiných zdrojů působí v Jakartě, New Orleansu nebo Šanghaji pomalý a postupný pokles. Geologové tento dlouhodobý propad terénu označují jako subsidence. Jeho nebezpečí spočívá ve vyšším riziku záplav nebo také ve větším ohrožení během takzvaných bouřlivých přílivů.

„Kvůli tomu, že v takto dotčených oblastech žije obrovské množství lidí, má subsidence výrazné sociální a hospodářské dopady,“ píše se ve zprávě, na níž se podíleli vědci z Číny, Francie, Německa a Velké Británie. Studie dochází k závěru, že tyto dopady a také potřeba se na ně adaptovat jsou mnohem větší, než dosavadní výzkum napovídal.

V globálním měřítku rostla hladina moří během posledních dvou dekád asi o 2,5 milimetru za rok. Pobřežní oblasti, ve kterých žije na 58 % světové populace, ale čelí průměrnému relativnímu nárůstu hladiny v rozmezí 7,8 až 9,9 milimetru.

Stěhování Jakarty

Rizika spojená s odčerpáváním podzemních vod v oblastech pobřežních aglomerací jsou přitom známá již poměrně dlouho. Příkladem může být floridský okres Miami-Dade, který se nachází na takzvané Biskajské vodonosné vrstvě, tedy na rozsáhlém porézním vápencovém podloží.

Čtěte také

Marek Hudema: Jak by Bill Gates řešil globální oteplování

Vzduchové kapsy se v takovém prostředí plní dešťovou vodou, která představuje zdroj pitné vody pro necelé tři miliony lidí. Odčerpáváním však dochází k narušování podloží a k jeho poklesu. Nová studie proto poukazuje na to, že politická reprezentace může získávání vody z Biskajské vodonosné vrstvy regulovat, což zmírní dopady rostoucí hladiny oceánu.

Klesání pobřežních měst způsobené člověkem může být podle vědců rychle zpomaleno zavedením vhodných opatření při využívání a získávání podzemních vod. Taková politika by prý byla značným přínosem pro snížení rizika povodní v důsledku vzestupu mořské hladiny.

V případě jiných měst, například indonéské Jakarty, už ale příliš adaptačních možností nezbývá. Indonésie proto přemisťuje své hlavní město do výše položených oblastí ostrova Borneo. Jde o projekt, který přijde na desítky miliard dolarů jen do chvíle, než by mělo začít samotné stěhování na konci tohoto desetiletí.

„Jedním z hlavních důvodů, proč Indonésie svou metropoli na Borneo přesouvá, je skutečnost, že se Jakarta kvůli získávání vody z mělkých vrtů pomalu potápí,“ vysvětluje Robert Nicholls z britského Tyndallova střediska pro výzkum klimatické změny.

Vědci podle něj doufají, že nová analýza přispěje k lepšímu pochopení toho, jak spolu vzestup hladiny moří a pokles povrchu země souvisejí a jak na tento spojitý fenomén reagovat při správě pobřežních oblastí. „Jakarta může být jen začátkem,“ varuje britský vědec.

Dánsko hodlá jako první země v Evropské unii vracet uprchlíky do údajně bezpečných částí Sýrie. Vezmou si přístup Kodaně za svůj i jinde? Spory kolem švýcarského zákazu zahalování obličeje na veřejnosti nekončí ani po referendu. Lidové hlasování zřejmě bude mít dohru až u soudu ve Štrasburku. A Bělorusko kvůli politickým represím zažívá exodus technologických mozků.

Taková jsou témata Světu ve 20 minutách, který připravil Jakub Rerich. Můžete si ho poslechnout v audiozáznamu.