Marek Hudema: Jak by Bill Gates řešil globální oteplování
Kdyby nešlo o Bila Gatese, čtvrtého nejbohatšího člověka na planetě, asi by kniha zapadla mezi další podobné tituly. Jenže Gates má možnost ovlivnit svými penězi ekonomiku a svým vlivem i světovou politiku.
Čtěte také
Podle Gatese je třeba snížit emise oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který způsobuje globální oteplování, do roku 2050 na nulu. A samozřejmě je třeba omezit i další skleníkové plyny. Gates na to jde vědecky a technicky, zkrátka volí racionální postup. Nejprve je podle něj třeba identifikovat obory, které produkují nejvíc skleníkových plynů. A tam pak vynalézt metodu, jak tuhle produkci snížit a nakonec ukončit. Menší část skleníkových plynů pak pohltí například lesy.
Je to cenný příspěvek do debaty. Většina lidí totiž ani neví třeba o tom, že jedním z největších producentů skleníkových plynů je kromě energetiky i produkce oceli a cementu nebo že planetu ohřívá výroba hnojiv a plastů.
Jak na to
Gates žádá státní pobídky na vymýšlení nových bezuhlíkových řešení a zdanění těch uhlíkových tak, aby postupně vymizela. Sám do vývoje „čistých“ technologií investoval miliardy dolarů a přesvědčil k investicím i dalším miliardáře. Společenské náklady ale budou mnohem větší než nějaké desítky či stovky miliard dolarů. Gates je odhaduje na šest procent světového HDP ročně – to je, jak poznamenává, méně, než nás stojí uzavření celých odvětví ekonomiky kvůli nynější pandemii.
Takže happy end a konečně víme, jak na to? Bohužel ne. Problém je v tom, že ekonomiku bude třeba přiškrtit kvůli dosažení a udržení nulových emisí na celá desetiletí. Než přijdou ve všech oborech technologie, které budou skutečně „čisté“ a zároveň levnější než ty „špinavé“. Přitom se bude Země i po dosažení nulových emisí setrvačností dál oteplovat ještě celá desetiletí. Možná Gates přesvědčí k závazku vybudovat bezemisní hospodářství některé politiky, ale na tu těžší otázku, jak ho udržet a získat pro něj dlouhodobou podporu veřejnosti, a to bez na první pohled jasných výsledků, na tu už odpověď nedává.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Globální oteplování je technologickou příležitostí. V Číně to pochopili, říká klimatolog
Podle Pavla Zahradníčka je uhlíková neutralita šancí pro Evropu, které v technologiích „ujel vlak“, jak se dostat zpátky na špičku.
-
Produkce emisí skleníkových plynů vloni mírně zpomalila, a to asi o sedm procent
Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování.
-
Neviditelné emise za obrazovkami našich laptopů. IT průmysl má uhlíkovou stopu jako lodní doprava
Každá sms, každý e-mail nebo večerní streamování seriálu na Netflixu se nějak odráží na životním prostředí. Ať už v podobě toxického odpadu, nebo uhlíkové stopy .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
