Po víc než staletí násilné asimilace se původní obyvatelstvo Severní Ameriky zotavuje, věří amerikanistka

23. říjen 2022

Internátní školy pro původní obyvatele Kanady fungovaly mezi lety 1874 až 1996. Jak ovlivnily domorodé, nesprávně také indiánské, kmeny a jejich kulturu, vysvětluje ve Studiu Leonardo Denisa Krásná z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

„V Kanadě, ale i v USA byl takzvaný indiánský rezidenční školní systém sítí povinných škol pro domorodé obyvatelstvo, které byly financovány tzv. ministerstvem pro indiánské záležitosti a často spravovány křesťanskými církvemi,“ uvádí badatelka.

Čtěte také

Asi tři čtvrtiny ze zhruba 130 internátních škol byly provozováno katolickou církví. „Školní systém byl utvořen tak, aby zbavil domorodé děti vlivu jejich vlastní kultury a asimiloval je do dominantní eurokanadské kultury.“

V průběhu víc než stoleté existence tohoto systému bylo na 150 tisíc dětí v Kanadě umístěno do rezidenčních škol, které byly pro všechny domorodé děti povinné a to od 6 do 17 let.

Počet úmrtí souvisejících se školou zůstává zatím neznámý. Odhady se pohybují od 6 tisíc do víc než 30 tisíc.
Denisa Krásná

„V těchto školách děti dostaly nová jména, násilně konvertovaly ke křesťanství, měly zakázáno mluvit svými rodnými jazyky a provozovat jakékoliv kulturní zvyky a tradice.“

Mnohé z institucí využívaly děti spíše k manuální práci. „Z domorodých dětí nikdy neměly vyrůst doktoři, právníci nebo učitelé, ale dostaly vyučení jen na manuální práce a minimální vzdělání, které jim nedalo větší škálu možností, jak se v dospělosti realizovat.“

Čtěte také

„To bylo samozřejmě proto, aby domorodí obyvatelé ve společnosti i nadále zaujímali podřadnou roli.“

Na internátních školách docházelo k fyzickému i sexuálnímu násilí. „Počet úmrtí souvisejících se školou zůstává zatím neznámý. Odhady se pohybují od 6 tisíc do víc než 30 tisíc.“

Mnoho dětí ve školách bylo znásilňováno nejen učiteli a správci škol, ale také kněžími. Z nich většina unikla spravedlnosti za své zločiny.

Spousta jazyků i kulturních praktik je nenavratitelně ztracena, nelze je už nijak oživit.
Denisa Krásná

„Dopad internátních škol byl obrovský také na přeživší, protože dědictví systému je dodnes spojeno se zvýšenou prevalencí posttraumatického stresu, alkoholismu, zneužívání návykových látek i sebevražd. Tyto problémy dodnes v domorodých komunitách přetrvávají.“

Dopady asimilace jsou tragické jak pro populaci, tak pro její kulturu

Navzdory této asimilační politice se domorodé komunity začínají zotavovat jak v USA, tak v Kanadě. „Poprvé po dlouhých desetiletích se v nich mluví původními jazyky.“

„Na domorodé jazyky se dnes už nahlíží s respektem, ostatní tradiční praktiky se také navrátily a těší se stále větší popularitě u domorodých obyvatel i u většinové populace.“

Čtěte také

Dochází tedy konečně k nové revitalizaci prvních národů, které teď procházejí kolektivním léčením. „Třeba v Kanadě získávají stále víc svůj hlas i podporu jak vlády, tak i církví.“

„Spousta jazyků i kulturních praktik je nenavratitelně ztracena, nelze je už nijak oživit. Dopady asimilace jsou proto tragické. Nicméně s víc než 50 domorodými jazyky a desítkami dialektů, kterými se v současnosti mluví v Kanadě, má tato země stále neuvěřitelné množství jazykové rozmanitosti,“ shrnuje obnovu života původních obyvatel Severní Ameriky Denisa Krásná.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.

Spustit audio

Související