Plus-size modelky neoslavují obezitu, ale ideálu krásy se ženy jen těžko přibližují, říká psycholog

Mezi plus-size modelky spadají podle Elišky Pláničkové, majitelky modelingové agentury Ely management, ženy s konfekční velikostí 40/42 nebo 44/46. Stejně jako štíhlé modelky ale musí být vysoké kolem 175 centimetrů. Váha prý v plus-size modelingu zásadní není. V České republice se zatím poptávka po silnějších modelkách omezuje převážně jen na e-shopy s kategorií „pro plnoštíhlé", ale například v Anglii, Spojených státech, Německu nebo Španělsku je trend plus-size modelek jasně patrný.

„Trend sám o sobě se výrazně nemění. Plus-size modelky jsou vidět už nějakou dobu, i když média o ně dřív třeba něměla takový zájem jako nyní. Každopádně existují i designéři, kteří tvoří pro plnoštíhlejší ženy," říká Pláničková.

Podle psychologa Jan Kulhánka se ideál krásy nijak zásadně neproměňuje. Problém je podlě něj v tom, že ideální štíhlé postavě se spousta žen jen těžko přiblíží. To může často vést k nespokojenosti se svým tělem a u žen a dívek pak často také dochází k poruchám příjmu potravy. Nedomnívá se proto, že plus-size modeling by byl přímou propagací nezdravého životního stylu a mohl by nějak ohrožovat zdraví populace.

„Spíš si myslím, že pokud by se podařilo, aby ideál krásy nebyl tolik orientovnaý na extrémní štíhlost, tak by to pomohlo. Nikdo nechce mít nadváhu cíleně, ale naopak spousta problémů s jídlem je způsobených s utkvělou představou žen, že pokud budou mít spíš podváhu, budou úspěšnější.“

Pláničková si myslí, že posouvat trend přílišné hudebnosti mohou i sociální sítě, kam se dnes teenageři častěji obracejí při hledání svých vzorů. S tím souhlasí i Kulhánek, který ale upozorňuje, že riziková skupina je ohrožená i v tomto rozmanitém prostředí. Pokud podle něj nejistá dívka hledá sebejistotu ve štíhlosti, najde si pak cíleně na sociálních sítích modelky, které odpovídají současnému trendu přílišné hubenosti.