Plavili se neandrtálci Středozemním mořem?

3. prosinec 2012

Nové archeologické nálezy posouvají počátky osídlení středomořských ostrovů dále do minulosti.

Dnešní ostrovy ve Středomoří – od Kypru až po Baleáry – byly zcela jistě osídleny před 9000 roky neolitickými zemědělci a pastevci. Ti však nevstoupili na tyto ostrovy jako první. V posledních dvaceti letech narazili vědci na stopy po ještě starších cestách pravěkého člověka po Středomoří. Například na řecké pevnině byly v jeskyni Franchthi ve vrstvách starých 11 000 let objeveny nástroje vyrobené ze sopečného skla čili obsidiánu. Jeho původ vysledovali geologové až na ostrov Mílos v souostroví Kyklad v Egejském moři. Na Kypru byly objeveny kamenné nástroje, které vyrobili lidé před 12 000 roky. O přítomnosti lidí na Kypru v této době svědčí i důkazy o lovu tamějších trpasličích hrochů. K jejich vymření před 12 000 lety zřejmě významně přispěli pravěcí lovci.

Archeologové narazili na ještě mnohem starší stopy po lidské přítomnosti ve Středozemním moři. Zdá se, že lidé pronikali nejen na ostrovy blízko pevniny, ale podnikali i daleké plavby. Kamenné nástroje z doby před 110 tisíciletími byly objeveny na jihu Jónského souostroví. Ještě starší křemenný pěstní klín byl objeven na Krétě. Vědci jsou přesvědčeni, že je starý 170 000 let. Krétu v těch dobách dělila od pevniny vzdálenost asi 160 kilometrů. Plavba na takovou vzdálenost představuje i z dnešního hlediska obdivuhodný výkon. Patrně ji nepodnikali naši přímí předci pravěcí lidé Homo sapeins, kteří se vyvinuli před 200 tisíciletími ve východní Africe. Do úvahy připadá buď Homo erectus nebo neandrtálci.

O schopnostech Homo erectus překonávat mořské průlivy máme důkazy ze Sundského souostroví, kde tito pravěcí lidé pronikli až na ostrov Flores v Malých Sundách. Na něj nebylo možné vstoupit suchou nohou ani za nejnižší úrovně mořské hladiny během ledových dob. Pravěcí lidé se museli přeplavit přes průlivy široké i několik desítek kilometrů. Zvládli to už před více než milionem roků.

O mořeplaveckých dovednostech neandrtálců je toho známo jen málo. Víme, že se na Pyrenejském poloostrově naučili žít z darů moře. Lovili vše – od bezobratlých živočichů, přes ryby až po mořské savce. Než se ale vědci začnou vážně zabývat představou neandrtálců brázdících vlny Středozemního moře, musí si být jisti datováním kamenných nástrojů. K němu nelze využít radiouhlíkovou metodu a další metody zatím neposkytly vědcům zcela spolehlivé údaje.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 30.listopadu 2012 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.