Pevné a lehké kosti, účinnější svaly a plíce, bleskurychlý mozek, chválí létající ptactvo biolog Petr

„Systém vírů, který křídlo ptáků při pohybu vytváří, je neskutečně složitý. Když například pták mávne křídlem dolů, tak vznikají víry, které jsou nad křídlem. Tam jde rychle proudící vzduch, je nižší tlak, takže nad křídlem je nižší tlak než pod křídlem, když pták mávne.“

Let je velmi namáhavý typ pohybu. Je to mnohonásobně větší výdej energie, než když ten živočich naplno běží.
Jaroslav Petr

V tu chvíli tlak tlačí na křídlo a ptáka nadnáší. „Jenže křídlo se při letu nepohybuje jen nahoru a dolů, ale mává i tak, aby pták letěl dopředu. Někteří ptáci navíc umějí i couvat nebo stát na místě.“

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

Hlavní roli proto hrají ptačí pera. „Naklání se jako listy v žaluzii, takže když pták mává dolů, křídla jsou vlastně uzavřena, pera se přiloží k sobě a tvoří nepropustnou vrstvu, takže záběr je naplno. Ale když se křídlo zvedá, tak se křídla natočí, vzduch proteče pery a jeho odpor je podstatně menší,“ popisuje velmi stručně jeden z mechanismů ptačího letu Petr.

Organismus ptáků je evolucí postaven tak, aby dokonale létal. „Takže tělo je lehké, řada kostí je dutých. Zároveň ale musí být pevné. Třeba hrudní kost u ptáků, kteří létají, tvoří mohutný hřeben, na který se upínají prsní létací svaly, a to na materiálu ošizené být nemůže.“

Ptačí mozek je sice malý, ale velmi výkonný.
Jaroslav Petr

„Když se podíváte na takovou fregatku, což jsou mořští ptáci a vynikající letci, tak když dáte na jednu hromadu peří z tohoto ptáka a na druhou hromadu kosti, tak peří je těžší.“

„Let je velmi namáhavý typ pohybu. Je to mnohonásobně větší výdej energie, než když ten živočich naplno běží. Takže někteří ptáci se létání vzdali a ušetřili tím energii.“

Ptačí neurony v mozku spotřebují jen třetinu kyslíku proti savčím neuronům. Takže jedou na velmi úsporný režim.
Jaroslav Petr

U ptáků, kteří jsou dobří letci, tvoří prsní svalovina pohánějící křídla třetinu hmotnosti ptáka. „Někteří mají tzv. rychlá svalová vlákna, která pomáhají sprinterům. Příkladem může být bažant, který když vzletí, tak je to fofr. Naopak ptáci, kteří podnikají dlouhé tahy, mají zase vytrvalecké svalstvo.“

Ptáci na jeden nádech proženou vzduch plícemi dvakrát

Dalším pozoruhodně přizpůsobeným orgánem, který ptáky předurčuje k letu, jsou plíce. „Ty ptáci mají poměrně malé, ale mají je nastaveny vzdušnými plicními vaky, které prorůstají do kostí a proto jsou kosti duté.“

Čtěte také

Ptáci jsou lidem podobnější víc než někteří savci, říká Vermouzek z České společnosti ornitologické

„Typický počet plicních vaků je u ptáků devět. Tyto slouží k tomu, že když se pták nadechne, tak vzduch projde plícemi, tam předá kyslík do krve, pak dojde do plicních vaků a z těch potom jde ven, když pták vydechuje, ale to jde zase přes plíce. Takže ptáci vzduch na jeden nádech proženou plícemi dvakrát.“

„Zatímco pro savce platí, že na devět tepů mají dva nádechy, ptákům na deset tepů stačí jeden nádech,“ popisuje velmi efektivní způsob okysličování ptačí krve biolog.

Ptáci mají menší, ale efektivnější mozek než leckteří savci

V neposlední řadě pomáhá při letu ptákům i mozek. „Když o někom řekneme, že má ptačí mozek, tak se urazí, ale měl by být pyšný. Ptačí mozek je neuvěřitelně výkonný, máme spoustu neuvěřitelně chytrých ptáků, jako jsou papoušci, krkavci a vrána kaledonská, to je hotový ptačí Einstein.“

„Ptačí mozek je sice malý, ale velmi výkonný. Nervové buňky jsou v něm velmi těsně namačkány, čtyřikrát zahuštěnější než v našem savčím mozku, takže se na stejný prostor vejde více neuronů.“

Čtěte také

Trendy v ptačí architektuře? Jednodušší hnízdo bez střechy, zjistili vědci

Druhou úsporou je, že jak jsou na sebe neurony namačkány, tak jsou k sobě blíž a nervové vzruchy probíhají rychleji. „Takže papoušek může mít mozek velikosti jádra vlašského ořechu, ale předčí počtem neuronů čtyřikrát větší mozek makaka.“

„Navrch se nedávno zjistilo, že ptačí neurony v mozku spotřebují jen třetinu kyslíku proti savčím neuronům. Takže jedou na velmi úsporný režim,“ dodává biolog Jaroslav Petr.

Jak se liší let různých ptáků? Který z nich létá nejrychleji a který zase zvládne uletět nejdelší vzdálenost? Poslechněte si celé Leonardo Plus!