Petr Šabata: Za rok už bude Česko znát nového prezidenta. Prosadí se svou pravdou?
Prezident Miloš Zeman se po pěti měsících vrátil k úřadování na Pražském hradě, jmenoval nové rektory vysokých škol a nevyjádřil se ke krizi kolem Ukrajiny. Má před sebou poslední rok mandátu a vláda mu ve finále určitě vytvoří důstojnou roli při českém předsednictví v Radě EU.
Ale rok 2022 už bude spíše rokem prezidenta příštího, jehož přímá volba se uskuteční v lednu 2023. Byť se v říjnu konají i velmi důležité volby do zastupitelstev obcí včetně Prahy a do třetiny Senátu, prezidentská kampaň – tu vlažnější, tu brutálnější – je po většinu roku zastíní.
Čtěte také
Také proto, že hlavního kandidáta už asi máme. „Spíš očekávám, že se Andrej Babiš rozhodne pro kandidaturu,“ řekla Českému rozhlasu Plus jeho blízká spolupracovnice Alena Schillerová (ANO). Opak by ji překvapil.
Expremiér se chystá v únoru vyrazit po Česku v obytném voze a komunikovat s voliči. Dvě předchozí přímé volby v roce 2013 a 2018 se stihly do konce ledna, což by nyní vycházelo v kalendáři tak, že druhým dnem druhého kola bude sobota 28. ledna 2023. Právě za rok už budeme znát nového prezidenta.
A očekávání voličů jsou vysoká. Podle reprezentativního průzkumu agentury STEM/MARK z října loňského roku skokově vzrostla vnímaná důležitost prezidentské funkce – za půl roku o 15 procentních bodů na 81 procent, od jara 2019 nikdy nebyla tak vysoká. Autoři průzkumu to přičítají aktuálnímu dění – onemocnění Miloše Zemana a také výsledku říjnových voleb do sněmovny. Nejdůležitější je prezidentský úřad pro lidi, kteří se cítí bez politického zastoupení, tedy například voliče stran bez poslanců v parlamentu.
Povzbuzovat, spojovat a inspirovat
A jaký by měl být budoucí prezident? Stejný průzkum potvrzuje setrvalé volání po morální autoritě, nezávislosti, reprezentativnosti. Aktuálně více lidí poptává intelekt a prozápadní postoj a více voličů by chtělo, aby prezident povzbuzoval národ v období krizí. A určitě by měli kandidáti zveřejnit svůj zdravotní stav. Další požadavky jsou velmi pestré a často protichůdné.
Čtěte také
Jedno důležité varování formulovali účinkující v novém podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta: Pozor na kandidáty, kteří by rádi prosazovali na Pražské hradě vlastní pravdu. Ačkoliv prezidentskou standartu stále zdobí stříbrný nápis Pravda vítězí.
Filozofka Tereza Matějčková na adresu jednoho kandidáta poznamenala: „On zmínil, že prezidentu lidé naslouchají, to znamená, že hledá publikum pro svoji zprávu, kterou chce dopravit k uším voličů. To není úplně dobrá motivace pro prezidenta, který by měl spíš umět naslouchat.“
A ústavní právník Jan Kysela dodal: „Těžko můžete integrovat a propojovat, když neustále máváte vlaječkou, že pravda vítězí, a shodou okolností je to ta vaše pravda.“
Bylo by bláhové doufat, že až napřesrok nastoupí nový prezident, budou všechny dnešní krize zažehnány. A byť nemá hlava státu podle ústavy silné pravomoci, jeho role je historicky velmi výrazná. Opravdu může povzbuzovat, spojovat a inspirovat. Takového prezidenta Česko v těžkých časech potřebuje jako sůl.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
