Petr Šabata: Nejde jen o digitalizaci, přijímačky na střední školy by se měly změnit úplně
Do elektronického systému přihlašování na střední školy už mají týden přístup ředitelé a pochvalují si ho. Hlavní zatěžkávací zkouška přijde mezi 1. a 20. únorem, kdy bude možné podávat přihlášky a do systému vstoupí desítky tisíc uchazečů nebo rodičů dětí, které chtějí letos začít studovat na střední škole.
Ti všichni by si zasloužili, aby vše běželo hladce, tedy aby se neopakovalo loňské martyrium, kdy silný ročník někde úplně zahltil předpotopní systém zápisových lístků a způsobil stres rodičům i dětem.
Čtěte také
Když vše klapne, bude to milé, ale z pohledu celého vzdělávání jde vlastně jen o detail. Jak říká programový ředitel centra vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký, opravdu máme v roce 2024 slavit, že jsme vyměnili poštovní holuby za internet? A připomíná, že Asociace ředitelů gymnázií navrhovala ministerstvu školství elektronizaci přijímaček už v roce 2013.
Letos si budou moci uchazeči podat tři přihlášky místo dosavadních dvou a budou muset rovnou určit pořadí škol, v jakém o ně mají zájem. Neruší se papírové přihlášky, ale odhaduje se, že ze zhruba 120 tisíc letošních uchazečů využijí elektronickou cestu až dvě třetiny.
Zázrak nečekejme
Čtěte také
Jenže přijímací řízení by mělo vypadat úplně jinak nejen technicky, ale především celým pojetím. Ve společnosti panuje shoda, že se musí změnit obsah vzdělávání – zjednodušeně řečeno od biflování k získání znalostí, dovedností a postojů využitelných v reálném životě. Logicky je pak potřeba změnit i hodnocení výsledků nové výuky.
Přesně to popisuje Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ a vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila, že se zaměří „na ověřování získaných kompetencí a gramotností v uzlových bodech vzdělávání a na základě toho připraví změny v přijímacích, maturitních i závěrečných zkouškách“.
Naprosto správně, jenže skutek utek a do konce funkčního období vlády se to nezvládne.
Čtěte také
Školství má už třetího ministra, první dva nestihli nic a třetí – Mikuláš Bek – od nástupu vloni v květnu hlavně zachraňuje rozpočet na vzdělávání. To sice vláda označuje za prioritu, ale ministr financí mu v prvním kole jednání sebral 29 miliard, nakonec byl výsledek lepší, ale pro reálné navýšení se dosud nenašla v koalici shoda.
To vedlo Mikuláše Beka k nápadům drsně osekat počet placených odučených hodin nebo financovat školníky a kuchařky nikoli jako dosud ze státního, ale z rozpočtu obcí. Pokud možno hned. Tahle nešikovnost a hubený rozpočet přivolaly stávku, do níž se zapojily tři čtvrtiny škol.
Jinými slovy – byly to měsíce hašení malých požárů a na nutné koncepční změny nezbyl čas ani energie. A tak se například nejméně o rok zpozdí zavádění nových učebních programů v základních školách – to je ta vyhlížená změna obsahu. Bude se podle nich učit dobrovolně až od školního roku 2025/26 a ještě o rok později bude nová výuka povinná.
A přestože ministr Bek slíbil i debatu o novém pojetí přijímacích zkoušek, až se zvládne digitalizace, zázrak nečekejme. Už před prázdninami začne handrkování o rozpočtu na rok 2025, a kdo si vzpomene na přijímačky? Snad ale přijde jejich velmi potřebná změna dřív než za dalších deset let.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
