Z jednotných přijímacích zkoušek jsme udělali vyplňování sportky na čas, kritizuje Hřebecký z EDUin. Přinesly zvýšenou míru objektivity, chválí Bannert z MŠMT

17. duben 2023

Je současná podoba jednotných zkoušek nastavena tak, aby zajistila co nejkvalitnější a maximální možné vzdělání každého jednotlivého žáka? Miroslav Hřebecký z EDUin považuje zkoušky za diskriminační, Petr Bannert z ministerstva školství je chválí jako vyvážené a spravedlivé.

„Dříve byl obsah přijímací zkoušky v kompetencích ředitelů škol. Jednotné zkoušky přinesly zvýšenou míru objektivity,“ chválí zavedení jednotných přijímaček ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert.

Čtěte také

Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký tvrdí, že varování expertů, že jednotné přijímací zkoušky budou zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání, se naplnila. „Stávající podoba přijímacího řízení tyto nerovnosti zvyšuje.“

„Nerovnosti byly, jsou a budou, otázkou je, jak je budeme kompenzovat. Česko je kritizováno, že nepoužívá vzdělávací systém jako vyrovnávač sociálních nerovností a že právě podoby přijímacího řízení nerovnosti rozšiřují. Když chcete dostat dítě na víceleté gymnázium, tak bez toho, abyste zaplatili doučovací agentury, nemáte šanci. A ne všechny rodiny na to mají,“ dodává Hřebecký.

Procvičování a prohlubování látky základního vzdělávání je možné i mimo soukromé kurzy, upozorňuje Bannert. „Žák může pracovat doma, ale i ve školách. Základní školy se věnují přípravě žáků na přijímací zkoušky, někde bezplatně, někde je to zpoplatněné.“

O přijetí na školu nerozhodují jen výsledky jednotné přijímací zkoušky, ale i školní část.
Petr Bannert

Bez placených kurzů v podstatě není šance, říká Hřebecký. „Z přijímacího řízení jsme udělali olympiády ve vyplňování sportky na čas. Navíc jsme donutili školy, aby se v 9. třídách soustředily především na úspěch těch, kteří k jednotným zkouškám jdou, ale těch 30 procent, co jde na učiliště, je už jakoby odstavováno na vedlejší kolej.“

Využití dalších nástrojů

„Primárně bychom se měli soustředit na to, aby to, že je žák ve škole, stačilo k tomu, aby přijímací zkoušky mohl složit,“ doporučuje Bannert. „Testy mají rozlišit mezi žáky. A co je v testech nad rámec, není mimo rámec Rámcového vzdělávacího programu.“

Jednotné přijímací zkoušky u drtivé většiny škol mají váhu až 90 procent.
Miroslav Hřebecký

Právě to ale Hřebecký na jednotných přijímačkách kritizuje. „Děti mají základy všechny stejné a bez problémů, jenže se liší právě v detailech, kdo jde jak moc nad rámec. A tam se právě projeví vliv doučovacích agentur, které nad rámec jsou.“

Bannert ale připomíná, že jen výsledky přijímací zkoušky o přijetí na školu nerozhodují a tvoří minimálně 60 procent celkového výsledku. „Rozhoduje i školní část přijímací zkoušky a je pravda, že pak ve srovnání uchazečů mohou hrát roli body, ale není to jen o jednotné přijímací zkoušce.“

Čtěte také

„Jednotné přijímací zkoušky u drtivé většiny škol mají váhu až 90 procent. Veškeré další nástroje jako osobní pohovory mnoho škol zrušilo a používá v drtivé většině zkoušky, maximálně zohledňuje prospěch ze základky nebo z olympiád, ale naprosto marginálně. Měli bychom zrušit těch 60 procent, aby se mnohé školy vrátily i k dalším nástrojům, které zjišťují například motivaci,“ žádá Miroslav Hřebecký z EDUin.

Rozhodnutí, jak velký poměr budou v přijímacím řízení činit výsledky jednotných zkoušek, je jen na řediteli školy. „Je řada škol odborných i gymnázií, které právě školní část přijímací zkoušky využívají. Dělali jsme nedávno v této věci šetření a budeme časem schopni komunikovat, jakou školní část přijímací zkoušky hraje roli,“ slibuje Petr Bannert z MŠMT.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.