Petr Šabata: Kabinet Petra Fialy si říká o cenu za nejtupější škrt roku
Vládní seznam kroků, které mají zlepšit státní finance, je jistě potřebný, ale přinejmenším nad jednou jeho částí zůstává rozum stát. Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) navrhuje snížit podíl státního rozpočtu na spolufinancování projektů z evropských fondů. Úspory odhaduje na 4,6 miliardy korun za sedm let.
Ze zmíněných fondů získávají peníze například neziskové organizace zajišťující sociální služby – pro ohrožené rodiny, dluhové poradenství, potravinovou pomoc, podporu sociálního bydlení, pomoc lidem s duševním onemocněním a další.
Čtěte také
Bez spoluúčasti státu budou muset nabídku omezit nebo úplně zaniknou. Lidí, kteří tyto služby potřebují, ale s ohledem na zdražování přibývá, upozorňují zástupci Charity nebo Člověka v tísni. Peníze z omezovaných fondů jdou také na projekty ve školství a vědě.
Tohle zvláštní šetření se stalo terčem zcela zdrcující kritiky – a to především od ostatních ministerstev, od Stanjurových kolegů.
Tak ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení ve svém zásadním nesouhlasu říká: většina příjemců těchto peněz poskytuje veřejně prospěšné služby, které by jinak musel zajišťovat a hradit stát. Navrhovaná úprava spolufinancování by vedla k omezení nebo zániku projektů (jak vyplývá z průzkumu, který ministerstvo provedlo už dříve) a služby by musel zajistit stát, což by pro rozpočet bylo paradoxně nákladnější.
Škrtat bez odborného vhledu?
Čtěte také
Ministerstvo pro místní rozvoj žádá, aby bylo v hospodářsky a sociálně ohrožených oblastech zachováno současné spolufinancování. Ministerstvo školství zas upozorňuje, že návrh by měl naprosto destrukční dopad na čerpání evropských peněz. A vypočítává ve 23 bodech, jaké důležité projekty ve vědě, v regionálním i vysokém školství by se neuskutečnily.
Zmocněnec vlády pro lidská práva upozorňuje, že Stanjurův materiál nenaplňuje elementární požadavky na hodnocení dopadů navrhovaného řešení, což je ale podle jednacího řádu vlády nutné.
Ministryně pro vědu zase požaduje doplnit analýzu, v níž bude vysvětlena jak odhadovaná výše úspor, tak související náklady (například ve formě nevyčerpaných zdrojů z Fondů EU).
Čtěte také
A Charita České republiky shrnuje: „Nejen pro neziskové organizace, ale i pro většinu obcí by takováto úprava znamenala ukončení služby. To by způsobilo velký propad lidí do chudoby (senioři, matky samoživitelky, chudé rodiny), vzhledem k tomu, že nefungují sociální dávky, aby udržely lidi v běžném životě.“
Na většinu připomínek odpověděl Stanjurův úřad zamítavě s komentářem, že je to přece součást domluveného konsolidačního balíčku a že by se do spolufinancování namísto státního rozpočtu měly zapojit obce a kraje.
Na návrhu ministra financí a tvrdé kritice od jiných ministerstev je zvláštních několik věcí: předkladatel o zásadní změně nejednal ani s těmi, na které výrazně dopadne, ani s experty.
Případnou úsporu jen odhaduje, neví, co škrty způsobí ve školství, ve vědě, ve zdravotnictví a především v sociálních službách, což je mimořádně riskantní až zvrhlé s ohledem na nejslabší skupiny obyvatel. Všechny ty připomínky jsou hodně smutné čtení a dokládají, že ve vládě levá vůbec netuší, co dělá pravá.
Koalice se rozhodla škrtat bez analýzy, bez odborného vhledu: Budeme šetřit, ať to stojí, co to stojí. A naše šetření ať zaplatí někdo jiný – občané, obce nebo kraje.
To není ani odvážné, ani zodpovědné, ani spravedlivé, jen tupé a nebezpečné.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
