Petr Šabata: Vláda připravila další dva šetřící balíčky, ty ale Česko poškodí
Ministr financí Zbyněk Stanjura před časem prohlásil, že žádný Balíček II nebude, protože by to znamenalo, že ten první vláda připravila špatně. Přesto je teď na stole něco jako Balíček II v podobě návrhu rozpočtu na rok 2024. A kvůli velkému schodku letošních financí je tu také Balíček minus I.
Co se děje? Letošní rozpočet je za pět měsíců v rekordním propadu 271 miliard (celoroční schodek je přitom zákonem stanoven na 295 miliard).
Čtěte také
Jistěže nebylo vloni na podzim v mimořádně nejisté době možné propočítat vše na miliardu přesně. Ale už tehdy ekonomové upozorňovali, že některé výnosy jsou v rozpočtu nadhodnocené a některé výdaje podstřelené. A hrubým porušením pravidel rozpočtování je, že ve výnosech vláda uvedla i 50 miliard z Modernizačního fondu, ale nemá pro ně – kromě jiného – schválenou legislativu.
Do výdajů nedala – kromě jiného – miliardy na mimořádnou valorizaci penzí. To je všechno špatně, abychom použili už citovaná slova ministra Stanjury pro Hospodářské noviny.
Vzdělávání jako priorita
Ale ještě otřesnější je plán, jak nad rámec konsolidačního balíčku dál škrtat v příštím roce. V návrhu rozpočtu na rok 2024 je snížení výdajů na vědu o desetinu, peněz na školství o 30 miliard, finance na platy ve veřejném sektoru nižší o 4 procenta a o 5 procent by se měly krátit platové tarify. A to i na krajích a v obcích.
Čtěte také
Právě projednávané škrty přitom počítaly se snížením objemu peněz na platy ve státní správě jen o 2 procenta.
I ekonomové, kteří první balíček chválili, jedním dechem dodávali, že vláda musí v konsolidaci financí pokračovat. Ale – jak napsala například Národní ekonomická rada vlády: „Prostor pro další kroky cestou... snadnějších parametrických změn je již výrazně omezen a je třeba pokračovat cestou změn strukturálních (systémových).“ Ale vláda má vlastní hlavu a bude škrtat plošně a tupě.
Premiér Petr Fiala představil základ strategie na příští roky, která by měla obsahovat vše od vysokorychlostních tratí, přes dostavbu jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje až po gigafactory.
Čtěte také
Je pěkné, že díky kabinetu se cesta vlakem z Prahy do Brna zkrátí ze tří na jednu hodinu v roce 2028. Ale není to správná odpověď na výzvy 21. století s kumulací vážných krizí, umělou inteligencí, stárnutím populace, klimatickou změnou, tvrdou globální konkurencí...
V takovém světě může Česko obstát jen díky vzdělaným lidem, ve školství bude ale vláda drsně škrtat, díky excelentní vědě, které Stanjura sebere miliardy, a kromě jiného také díky spolehlivému efektivnímu státu, který už dnes nestíhá a Fialův kabinet ho plánuje vydrancovat. Ve svém programu má přitom vzdělávání jako prioritu, klade v něm důraz na vědu, a taky se zavazuje, že připraví státní správu na „výzvy 21. století, přivede do ní nejlepší talenty, aby občanům dodávala špičkové služby“.
Ale kdo tam ty lidi přičaruje, když by měli nízké platy, pracovali by v předpotopním prostředí a pod politickým vedením zahleděným někam do století páry?
I kdyby byl návrh rozpočtu na rok 2024 jen úplně prvním nezávazným nástinem, je to děsivá zpráva o tom, jak klíčový resort v čele s klíčovým člověkem ODS uvažují o budoucnosti České republiky.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
