Petr Šabata: Hnutí ANO a ODS se v jedné věci shodnou – i když jím ohrožují státní rozpočty
I když by to pozorovatel dění ve Sněmovně neřekl, Občanská demokratická strana a hnutí ANO se shodují v jedné zásadní programové věci. Nejde ale o potřebnou důchodovou reformu, nezbytné změny ve zdravotnictví nebo ve vzdělávání. Obě strany rukou společnou v prosinci roku 2020 při rušení superhrubé mzdy snížily daň z příjmu z 19 na 15 procent a tuto chybu, kterou dodnes ekonomové kritizují, míní zachovat na věčné časy.
Výsledkem je přitom každoroční výpadek příjmů státu přinejmenším 100 miliard korun, který každému ministru financí – ať je to Alena Schillerová (ANO), nebo Zbyněk Stanjura (ODS) – znemožňuje sestavit rozumný rozpočet. A bude hůř.
Vládě Andreje Babiše to před čtyřmi lety rozmlouval prezident Miloš Zeman a doporučoval změnu časově omezit na dva roky.
Čtěte také
Tento stroj na rozpočtový schodek kritizují ekonomové zleva zprava, Národní ekonomická rada – která pracuje pro vládu Petra Fialy (ODS) – navrhovala při tvorbě konsolidačního balíčku vrátit zdanění na úroveň před změnou. Upozornila tehdy, že výpadek státních příjmů je v reálném vyjádření už 120 miliard a připomněla, že snížení daní přispělo k vysoké inflaci, poškozuje rozpočty a nepomohlo ekonomice.
Ekonom Tomáš Dvořák z londýnské analytické společnosti Oxford Economics nedávno vady shrnul na Seznamu takto:
„Regresivní snížení daně z příjmu nejvíce pomohlo vysokopříjmovým domácnostem, které většinu daňové úlevy místo utracení ušetří. A protože zrušení superhrubé mzdy nebylo ničím kryté, ani zásadně nezvýšilo hospodářský růst, zůstal po něm v rozpočtu velký strukturální deficit, který se navíc každý následující rok promítnul do vyšších nákladů na dluhovou obsluhu.“
Další a další výdaje
Andrej Babiš (ANO) na počátku mluvil o pouze dvouleté platnosti snížení daní právě s ohledem na výpadek státních příjmů, ale pak přišla pandemie covidu a na dočasnost se zapomnělo.
Čtěte také
Populistické hnutí ANO daně zvyšovat nebude a také pro ODS je to červený hadr, i když Fialova vláda při konsolidaci veřejných financí daně zvýšila. I když tahle ideologická pozice nemá ekonomické zdůvodnění.
Jenže těch 120 miliard chybí při sestavování každého státního rozpočtu – brání rychlejšímu snižování dluhu, peníze opakovaně chybí na investice do moderního státu, vědy, vzdělání, dostupného bydlení a dalších oblastí, které občany trápí.
Pokud bude po volbách do Sněmovny na podzim příštího roku vládnout ANO, opět se mu stará chyba vyrobená s ODS a také komunisty a SPD vátí. Kvůli vývoji ve světě bude muset určitě zvládnout ještě vyšší výdaje na obranu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden zopakoval, že Aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech. A výdaje na obranu budou muset být „mnohem vyšší“ než stávající alianční cíl dvě procenta HDP. Tady není velký prostor na diskusi.
Ovšem porostou také výdaje na důchody, na obsluhu státního dluhu, i příští vláda bude muset hlídat schodek rozpočtu... Řeč je tedy o desítkách a desítkách miliard korun, které ale stát nebude mít.
Zato si budou hnutí ANO a ODS notovat, že chybné snížení daní z roku 2020 nezmění. Ovšem tenhle kostlivec ve skříni kvalitní státní rozpočet nesestaví.
Autor je šéfredaktor deníku Právo a Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
