Petr Šabata: Co je to ten trumpismus, který nezmizel zvolením Joea Bidena
V kampani před prezidentskými volbami v roce 2016 v Severní Karolíně prohlásil Donald Trump o své sokyni Hillary Clintonové, že je „ďábel“. To u Trumpa nepřekvapilo.
Co ale překvapivé bylo, když následný průzkum zjistil, že 41 procent jeho stoupenců považovalo jeho výrok za pravdivý. Clintonová je ďábel, to byl pro ně fakt, nesporné tvrzení.
Čtěte také
Trump teď prohrál, ale trumpismus nezmizel, zaznívá v reakcích na výsledky prezidentských voleb v USA. I Joe Biden je jistě pro Trumpovy stoupence ďábel.
Co se myslí trumpismem? Je to populismus v originálním podání Donalda Trumpa. Je to ale také odpověď na zklamání, ekonomický úpadek a ztrátu společenského postavení milionů Američanů. Odpověď na zlost, strach a někdy nenávist, které tito lidé v sobě mají. Odpověď je to populistická v tom smyslu, že Trump a další vůdci všude po světě se pasují za jediné zástupce skutečného lidu, oni jediní mu rozumějí a v boji se zkorumpovanou elitou vyřeší jeho problémy.
Víme, že nevyřeší. A věděl to i Trump a mnoho jeho stoupenců.
Populismus v tradiční demokracii
Čtěte také
Nicméně využívání tohoto politického triku neustoupí, dokud nezmizí skutečné příčiny hluboké nespokojenosti. Není řeč jen o USA, ale i o západní a střední Evropě. Koneckonců právě tady vidíme nejúspěšnější evropské politiky trumpovské krevní skupiny – Viktora Orbána a částečně i Jaroslava Kaczynského.
Kde se bera ona občanská frustrace? Má v každé zemi svoje místní podoby, v Česku je to například nedůvěra v politiku, zanedbané regiony, nemoderní stát – ale jsou tu také zásadní globální vlivy. Vedle pandemie a jejích ekonomických následků, které jsou bolestné a hluboké, je to růst nerovnosti ve společnostech, klimatická změna, nezvládnutá migrace, vliv sociálních sítí na veřejnou debatu i jistá diskreditace demokracie, jak jsme ji znali před patnácti dvaceti lety.
Čtěte také
Doufat, že se voličské nálady samy promění s demografickou změnou, je iluzorní. Jak upozorňuje americký politolog Yascha Mounk v knize Lid versus demokracie, Američané ve věku 18 – 24 let silně podporují politický systém se silným vůdcem. Za dobrý nebo velmi dobrý ho v roce 2011 považovalo 44 procent z nich a trend podle Světového průzkumu hodnot pokračoval i v dalších letech. Za jistých okolností by brali i vojenskou vládu.
Reformy sociálního, zdravotního a penzijního systému, zvládnutí migrace, krocení dluhů oteplování a další velké změny, které odpovídají na frustraci občanů, vyžadují od politiků mnoho energie, znalostí, odvahy i politické vůle. A taky mnoho času.
Uspokojování aktuální volební poptávky, což musí politici dělat taky a Donald Trump se v tom ukázal jako mistr, je o dost jiná disciplína.
Ale hlavní varování ze čtyř let Donalda Trumpa v Bílém domě přece zní: až sem může populismus zajít i v tradiční demokracii. Druhé poučení je nadějné: i představitele tak nebezpečného populismu je možné porazit ve volbách.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
