Petr Pithart: Osmašedesátý. O příčinách, důsledcích a smyslu onoho přelomového roku
Jméno politika, politologa, publicisty, spisovatele a právníka Petra Pitharta je posluchačům Českého rozhlasu jistě dobře známé. V listopadu 1989 patřil Petr Pithart k významným postavám sametové revoluce i dob následujících. Je však spojený i s událostmi o dvě desetiletí staršími. Minimálně tím, že o nich napsal pozoruhodnou publikaci.
Petr Pithart patřil už před rokem 1989 k velmi výrazným osobnostem nezávislého myšlení u nás. V 70. letech se podílel na pašování exilové a samizdatové literatury z Československa a do Československa. Stal se signatářem Charty 77. Psal historické a politologické eseje, které kolovaly v samizdatu.
Čtěte také
Svůj první rozsáhlý text Obrana politiky šířil ve strojopise už v první polovině 70. let. Do stejné doby náleží Pithartova asi dnes nejznámější práce, historický esej Osmašedesátý.
Jde o obsáhlou knihu, ve které se autor zamýšlí nejen nad příčinami a důsledky roku 1968 v Československu, ale především nad smyslem onoho přelomového roku, který tak poznamenal naše moderní dějiny.
Autorovo přemítání nad rokem 1968 je však jen výchozím bodem pro obsažné a dodnes myšlenkově inspirativní úvahy o smyslu českých dějin.
Osmašedesátý po desetiletí i desetiletích
Když se v průběhu roku 1978 po Praze začal rozšiřovat strojopisný samizdat lapidárně nazvaný Osmašedesátý, vědělo jen málo zasvěcenců, že pod autorovým pseudonymem J. Sládeček se ve skutečnosti skrývá Petr Pithart, v 60. letech přispěvatel Literárních novin, od roku 1967 člen týmu Zdeňka Mlynáře, nyní signatář Charty 77, toho času bez stálého zaměstnání.
Čtěte také
Pithartova kniha okamžitě vyvolala velmi živé reakce jak v domácím prostředí českého disentu, tak v exilu, kam se strojopis podařilo propašovat.
Netrvalo dlouho a vydání knihy se ujalo exilové nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a ještě před rokem 1989 ji podruhé vydalo nakladatelství Rozmluvy v Londýně.
Takovému zájmu ze strany exilových nakladatelů se opravdu netěšil jen tak každý. Nicméně velký ohlas Pithartova práce zaznamenala i v českém samizdatu a kolovala v mnoha opisech i dílčích výborech. Krátce po roce 1989 vyšla oficiálně i u nás.
Zatím posledního vydání se kniha dočkala v roce 2019, kdy pro nakladatelství Academia svůj původní text autor z odstupu více jak čtyřiceti let obsáhle komentuje. Pro Ex libris knihu tehdy pročetl historik Eduard Burget a tento pořad vám v prázdninové repríze Ex libris nabídneme u příležitosti výročí sovětské okupace.
Související
-
Napadení Československa a teď Ukrajiny jsou si velmi podobná, říká politický geograf Romancov
21. srpen 1968 byl podle politického geografa Michaela Romancova pro Západ šokem. „Alespoň všude tam, kde byla silná komunistická strana,“ říká v Osobnosti Plus.
-
Karel Hvížďala: 21. srpen 1968, střet dvou naivit
Po 55 letech od „bratrské pomoci vojsk Varšavské smlouvy“ tehdejšímu Československu, jak se říkalo okupaci, je možné se na tuto událost podívat střízlivějším okem.
-
Daniel Kroupa: Proč nevybledly vzpomínky na osmašedesátý
Ani po 55 letech nevybledly vzpomínky na 21. srpen 1968, kdy sovětské Rusko přepadlo naši republiku. Cílem tohoto zločinu bylo obnovení neostalinského způsobu vládnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
