Petr Janyška: Režisérka Agnieszka Holland mezi vyznamenanými k 28. říjnu
Prezident Petr Pavel v pondělí vyznamenal polskou vynikající filmovou režisérku a scenáristku Agnieszku Holland. Je s podivem, že nedostala vyznamenání českého státu už daleko dřív, pro minulé prezidenty ale její zásadovost nebyla zajímavá.
Čtěte také
Není u nás žádnou cizinkou – ani svým životem, ani tématy svých filmů. Je člověkem kultury, který přesahuje všechny hranice, dovede nalézt univerzální nadčasová morální témata, která zasáhnou diváka kdekoliv na světě.
Léta točila v Polsku a jinde v cizině, několik posledních filmů dělala u nás na česká témata, točila i pro HBO.
Když se v Polsku nemohla v 60. letech z politických důvodů dostat na školu, odjela do Prahy studovat režii na FAMU. Tady zapadla mezi jména, jež vytvářela československou novou filmovou vlnu.
Tady zažila velkou euforii roku 1968 i sovětskou invazi. Tady se angažovala ve studentském hnutí a byla dokonce šest týdnů vězněna v Ruzyni. A česky mluví jako by se tu narodila.
Čtěte také
Pro nás je klíčový její film Hořící keř, který ukázal, jak to dosud nedovedl žádný Čech, jak se u nás po Husákově nástupu v roce 1969 ohýbaly páteře a lámaly charaktery. Jak si musel každý říci, jestli sklonit, nebo nesklonit hlavu.
Pro svět je kromě jejích desítek jiných snímků podstatný také její nedávný film Pan Jones, který obnažil hrůzu Stalinovy cynické politiky, kdy se řízeným hladomorem snažil ve 30. letech zlomit Ukrajince.
Mohla by přednášet politologii
Agnieszka Holland má jasný pohled na politiku a na věci veřejné – v Polsku i ve světě. Když s ní člověk mluví, má dojem, že by mohla z místa přednášet na špičkové univerzitě politologii, nejen filmovou režii.
Čtěte také
Dělal jsem s ní rozhovor pro svou knihu Polsko vejpůl a její popis osmi let vlády sociálně-národovecké strany Právo a spravedlnost (PiS), je brilantní analýzou.
Agnieszka Holland má své jasné principy, liberální, tolerantní, antiklerikální – a za ty se občansky angažuje. Potkával jsem ji ve Varšavě na demonstracích na obranu ústavy, kterou začala ohýbat a dokonce nedodržovat Kaczyńského strana PiS, sotva se před devíti lety dostala k moci.
Hon na filmařku
Kaczyńského vláda nemohla režisérce přijít na jméno. Přes mezinárodní slávu si loni v létě doma zažila obrovskou vlnu hejtů a nenávisti. Když vyšla na ulici, musela mít za sebou bodyguarda.
Útoky na ni nepřišly jen od anonymů, ale od členů vlády. Ti tvrdili, že její film je „paskvil, který jako by vypadl z dláta ruského propagandisty“, že dělá z Poláků nacisty.
To všechno kvůli jejímu kritickému filmu Hranice, který tehdy natočila o běžencích z Asie a Afriky, kteří se snažili dostat přes Bělorusko do Polska a dál do západní Evropy. A o jejich zoufalé situaci, kdy si je přehazovali běloruští a polští pohraničníci v divokém kraji bažin a lesů.
Tehdejší polské politické špičky o ní veřejně mluvily jako o nepřítelkyni Poláků, nechyběly narážky na její židovský původ. A to všechno ještě dřív, než kdokoli viděl i jen kousek jejího snímku. Ten ohavný hon na ni před rokem byl součástí předvolební kampaně, která stejně ale nevyšla.
Vzhledem k dlouholetému odvážnému občanskému postoji této neobyčejné ženy je pro nás Čechy ctí, že se ji letos rozhodl vyznamenat prezident českého státu.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
