Petr Hartman: Renta pro bývalé prezidenty jako součást umělého bitevního pole
Nenechme některé politiky vyčerpávat naši pozornost vytvářením umělých bitevních polí, vyzval občany ve svém projevu prezident Petr Pavel. Konkrétní sice nebyl, přesto člověk nemusí dlouho hledat, aby alespoň jedno takové našel.
Čtěte také
Řeč je o platech politiků, o kterých se opakovaně vedou ve veřejném prostoru poměrně vášnivé diskuse. Občané by jich přitom mohli zůstat ušetřeni.
Stačila by „maličkost“. Nezasahovat do příslušného zákona a nechat plat politiků odvíjet od průměrné mzdy v zemi. V opačném případě hrozí další a další polemiky, které nikam nevedou. Maximálně k návrhům na zmrazení jejich příjmu.
Měli by mít víc?
O tom, jaký by byl důsledek, názorně vypovídá renta pro bývalé prezidenty. Ta byla v roce 2004 stanovena na 50 tisíc korun. Od té doby se nezvýšila. Při použití tzv. inflační kalkulačky by této částce mělo v roce 2023 odpovídat zhruba 93 tisíc korun.
Čtěte také
Dvacet let se suma nezměnila, proto se velmi vzdálila základnímu příjmu poslance. Přitom právě s ním měla být původně svázána. V zákoně se ale neobjevila jednoduchá formulace, že renta pro bývalé prezidenty odpovídá základnímu poslaneckému platu.
Byla do něj vepsána konkrétní částka, která odrážela tento příjem na začátku 21. století. V zákonu je tak už zhruba dvacet let uvedeno 50 tisíc korun.
Vzhledem k růstu mezd se renta postupně přibližuje průměrnému příjmu v této zemi. Přitom by se během uplynulých let měla dostat ke sto tisícům. To v případě, že by v zákonu byl místo konkrétní částky uveden obecný výpočet. Změnit se to desítky let nedaří.
Čtěte také
Padají přitom různé argumenty. Od těch, že bývalí prezidenti pobírají dostatečně vysoký důchod, tak proč jim vyplácet ještě další peníze. Tím spíš, když dostávají finance na kancelář a asistenta.
Zároveň mají nárok na auto s řidičem. To vše až do konce jejich života, pokud neporuší zákonem dané podmínky. Například se nestanou poslancem, senátorem, členem vlády a podobně.
Měl by to být automat
Další odpůrci úpravy příslušného zákona tvrdí, že si Václav Klaus a Miloš Zeman za výkon odvedený v prezidentském úřadu víc peněz nezaslouží. Pravidla však mají být nastavována obecně. Nemělo by se přihlížet k tomu, koho se konkrétně budou týkat. Pokud dostanou podobu automatu, nebudou se muset o rentu pro bývalé prezidenty politici v budoucnu znovu dohadovat.
K tomu je potřeba nalézt většinovou podporu pro návrat k původně dohodnutému principu. Včlenit do příslušného zákona formulaci, že příjem bývalého prezidenta by se měl rovnat základnímu platu poslance. Bez udání konkrétní částky, která se postupem doby bude měnit. Ne však novelou zákona, ale v důsledku vývoje poslaneckých platů.
V tuto chvíli je to spíš teorie. V praxi pokračují snahy zmrazit základní platy politiků. To by automaticky zmrazilo i prezidentskou rentu. Zkrátka toto uměle vytvořené bitevní pole je pro některé politiky natolik přitažlivé, že se ho nechtějí jen tak vzdát.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
