Petr Janyška: Pochod na oslavu polského svátku nezávislosti v režii krajní pravice
Varšavou šel zase průvod a hulákal: „Smrt nepřátelům vlasti. Bůh, čest, vlast. Velké katolické Polsko.“
Každou chvíli petardy, světlice (ač byly zakázané), symboly zaťaté pěsti. Těžko se ubránit pocitu, že to není film z 30. let o nástupu krajní pravice. Průvod dlouhý kilometr a půl, oficiálně 47 tisíc lidí. Jako loni, jako každý rok, už podesáté. Začínali s tisícovkou účastníků, loni jich tam už pochodovalo dokonce 200 tisíc.
Čtěte také
Průvod teoreticky k uctění svátku nezávislosti, nejvýznamnějšího státního svátku Polska. Největší průvod ten den, akce, s níž si ten svátek Poláci nejvíc spojí. Jenže ho neorganizuje stát ani vláda, ale od začátku skupinky krajní pravice, nezakrytě neofašistické, neonacistické. Dokonce na jeho trasu a čas dostaly nedávno přednostní právo.
Ve Varšavě se nezávislost sice uctívala několika akcemi, od běhu dospělých po atrakce pro děti, kam přišla spousta slušných lidí. Oficiální slavnost začala samozřejmě velkou mší za účasti celé vlády, prezident měl projev u hrobu neznámého vojína za přítomnosti nevelkého davu. Ale tou nejviditelnější, nejpočetnější akcí, jejíž obrázky už letěly do celého světa, byl ten národovecký pochod organizovaný silami, které jsou jinde považovány za margines společnosti.
Ústava jako politická provokace?
Jak je možné, že jim dnešní stát přenechá nejviditelnější část oslav státního svátku? Jaroslav Kaczyński a jeho strana, a také katolický klérus, už léta nechávají těmto silám volný prostor a skrytě je podporují. Vypustili z lahve džina a teď jim přerostl přes hlavu. Kaczyński se dlouho snažil zahrnout veškerou pravici, od centristické po tu krajní.
Čtěte také
Myslel si, že když nechá extrému prostor, bude ho moci kontrolovat a mít v něm část svého voličstva. Ale ona se mu vymkla z rukou, má ještě daleko radikálnější požadavky než on a funguje na něm už nezávisle. Díky jeho letité nepřímé podpoře se zformovala politicky a teď v říjnu, třicet let po pádu komunismu, se dostala poprvé do parlamentu, obdržela přes milion hlasů a má tam jedenáct poslanců. A díky výsledku dostane výrazný finanční příspěvek.
Letos se proto Kaczyński a jeho vládnoucí strana od jejího průvodu distancovali. Loni šli v čele, domnívajíce se, že tak otupí jeho agresivitu a přisvojí si ho – což se tehdy nestalo a dav hulákal svá hesla stejně, jako by tam prezident nešel. Ale zároveň letos vládní strana nezorganizovala nic, co by ten pochod počtem účastníků nebo vizuální silou přebilo.
Takže jsme mohli být i letos svědky největší akce krajní pravice v Evropě, kam podle zpravodajů přijeli i neofašisté z Itálie a Španělska, prý bylo vidět i pár českých vlajek. A slyšet agresivní hesla a pokřiky pokrývající svým obsahem celé krajně pravicové výrazové spektrum.
Čtěte také
Jednak protižidovská – v zemi, kde Židé už prakticky nežijí a kde jich v koncentrácích zahynuly tři miliony, bylo slyšet: „Židé chtějí okrást naši vlast.“ Jednak o velkém Polsku: „Velké Polsko katolické“, výkřiky že Vilnius (dnes Litva) a Lvov (dnes Ukrajina) jsou polské. Jednak proti Evropské unii, včetně spálení unijní vlajky.
A jednak ve velkém množství odkazující na katolictví: „Bez katolictví není Polska“, „Chceme velké katolické Polsko“. Odkaz na katolictví je pro tyto extrémní síly jakýmsi svolávacím znakem, dodává jim pocit legitimity, část církevní hierarchie je přímo podporuje, dokonce pro ně organizuje mše a poutě.
Zároveň šel ale Varšavou i jiný průvod, antifašistické levice, 20 tisíc lidí, tedy polovina toho pravicového, na několika budovách se objevily transparenty typu „Náckové pryč“. A doprostřed nacionalistického pochodu se postavila skupina deseti lidí s velkým transparentem Konstytucja (ústava). Policie ji bleskurychle odstranila a protestující odtáhla.
V Kaczyńského Polsku je totiž slovo ústava považováno za politickou provokaci. Měl ho v Praze na konferenci pořádané Českým rozhlasem k 30. výročí pádu komunismu na tričku i Lech Wałęsa, velký protivník současné vlády, poslední dobou ho v něm vídám velmi často. Signalizuje tak, kdekoli je pozván, že současný systém vlády jednoho muže a jedné strany začal v Polsku ohýbáním ústavy.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
