Petr Janyška: Macron chce zrušit rodinné stříbro Francie – a nahradit ho podobným

11. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Francouzská prestižní škola l´ENA v Paříži

De Gaulle udělal pro Francii mnoho dobrého. Jednou z těch věcí bylo, že hned po válce založil instituci, která měla zemi, očisťující se od kolaborace, vyškolit kvalifikované, apolitické elity loajální demokratickému státu. Pojmenoval ji Státní škola veřejné správy, lidově zkratkou l’ENA.

Ta škola existuje dodnes, po desetiletí byla pýchou francouzského veřejného sektoru. Podle jejího vzoru si ji později založili v mnoho dalších zemích, i Poláci po pádu komunismu, a dokonce i Britové, kteří jsou k posilování státu velmi zdrženliví.

Čtěte také

Kéž bychom nějakou takovou instituci měli i my. To bychom už dávno měli odpolitizovanou státní správu, měli v ní lidi, kteří vědí, jak se píší zákony a že jsou povinni komunikovat s veřejností. Mohli jsme si ušetřit léta tápání kolem zákona o státní službě. A mít lidi, kteří by byli hrdí na to, že pracují pro stát, a kteří by se nemuseli stydět za hanlivě používané slovo „úředník“, kteří by nepošilhávali po přestupu do privátu. Kteří by se za stát nechali rozkrájet a on jim zase zajistil společenskou prestiž.

Časem se z té školy stala líheň špiček francouzského politického života. Uchazeči se tam hlásili už s diplomem z některé vysoké školy, přijímačky byly těžké, úspěšně jimi prošlo pár desítek nejlepších ročně. Na škole potom ale už dostávali plat a po jejím absolvování měli do konce života vystaráno. Po pár letech jste je potkali v ministerských kabinetech, jako prefekty, velvyslance či ředitele velkých státních nebo i soukromých podniků typu Air France nebo Peugeot. Absolvovali ji i čtyři prezidenti, dnešní Emmanuel Macron i třeba Jacques Chirac, a nespočet ministrů a premiérů.

Dál po stejných kolejích

Ta škola v lidech vytvářela pocit sounáležitosti se státem, vštípila jim hodnoty republiky a zároveň je štědře odměnila. Být ve Francii vysokým státním úředníkem je touhou mnoha lidí a důvodem k hrdosti. Ten systém ale zároveň vytvořil kastu lidí, kteří se znali, navzájem se podporovali a byli propojeni nejrůznějšími předivy. Jakousi republikánskou aristokracii, mezi kterou bylo téměř nemožné se dostat, pokud jste nepocházeli z dobře situované, vzdělané rodiny, která vás nejdřív navedla do dobré školy. Byly však i výjimky.

Čtěte také

Veřejnost začala časem vnímat údajnou neprostupnost této elity, ať už oprávněně, nebo ne, jako nespravedlivé privilegium jedinců, kteří drží v rukou stát. Stala se obětním beránkem nejrůznějšího demagogického populismu.

Když Francií před dvěma lety zahýbalo lidové hnutí žlutých vest a prezident Macron na ně hledal odpověď, mimo jiné prohlásil, že zruší tuto líheň elit. A to teď chce skutečně provést. Za rok ho čekají volby, je to jasně politické předvolební gesto, kterým se chce zbavit pověsti elitáře a mluvčího horních deseti tisíc. Lidé dnes ve Francii ovšem žijí covidem, kritizují vládu a prezidenta za to sto tisíc zemřelých a přeplněné nemocnice, bojí se ekonomických následků pandemie. Pochybuji, že mu zavření elitní školy přinese hlasy.

Petr Janyška

Navíc by byl blázen, kdyby chtěl sprovodit ze světa instituci generující kvalifikované špičky státu. Francie ji potřebuje. Prošla si už nejrůznějšími reformami, možná by teď potřebovala větší otevřenost při rekrutaci. Macron zřejmě nakonec nebude bořit, co léta fungovalo. Prohlásil, že místo l’ENA vytvoří takzvaný Institut veřejné služby. Čili nejspíš politické gesto z jeho strany, ale potom se pojede dál po stejných kolejích.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio