Petr Janyška: Kandidáti Macrona prohráli, kde to šlo. Vytlačila je vlna ekologů

Především v Paříži, kde na celé čáře vyhrála dosavadní primátorka, socialistka Anne Hidalgoová, ač ještě před půl rokem to vypadalo, že Paříž je Macronova a že primátorka je odepsaná.

Čtěte také

Adam Černý: Pandemie zkouší Francii i reformy prezidenta Macrona

Naopak prezidentova kandidátka, bývalá lékařka a ministryně zdravotnictví v jeho vládě Agnès Buzynová skončila s pouhými 13 procenty až třetí a nebyla dokonce zvolena ani radní.

V Paříži se vůbec střetly o primátorské křeslo samé ženy, druhou byla kandidátka centristické pravice. Srovnáme-li to s polskými prezidentskými volbami ten samý den, kde mezi jedenácti kandidáty nebyla ani jedna žena, těžko nevidět ten velký civilizační rozdíl. A posun, jaký Francie doznala za posledních deset let a na němž měl velký podíl Macronův předchůdce prezident François Hollande.

Macronovi chybí lokální zakotvení

Pro Macrona byly tyto volby studenou sprchou. Ukázaly, že jeho politickému hnutí Republika v pohybu chybí lokální zakotvení. Že má sice většinu v parlamentu, ale už ne po teritoriu Francie.

Čtěte také

Adam Černý: Macrona oslabuje koronakrize a dezerce vlastních poslanců

Ukázalo se, že jeho politický projekt nové síly, která před třemi lety odmítla rozdělení na pravici a levici, rozbila tradiční strany a vyzobala si z nich to nejlepší, se příliš neujal. Aspoň zatím. Jeho projekt stojí a padá s jedním člověkem, jakýmsi republikánským monarchou.

Jeho hnutí si nevytvořilo místní struktury a nedalo vyrůst místním novým tvářím. Možná teď Macron začne skutečně budovat stranické struktury, spíš si ale myslím, že se bude stále držet velké politiky a je docela možné, že jeho hnutí skončí ve chvíli, kdy on jednou opustí prezidentský palác.

Dnes už Macron ale pomýšlí na perspektivu znovuzvolení v roce 2022. Zároveň není příliš populární, Francouzi jsou průběhem koronaviru dost rozladěni. Sáhne proto po obvyklé metodě francouzských prezidentů a po neúspěšných volbách obmění vládu.

Čtěte také

Univerzity ve Francii nebo Anglii neplánují obnovení „normální“ výuky ani po prázdninách v novém akademickém roce, píše Le Monde

A dá se předpokládat, že výrazně a že to provede během nejbližších dnů. Smyslem bude vyslat signál, že začíná s novými neokoukanými tvářemi a s novou politikou, která vezme v úvahu, co mu Francouzi svým hlasováním dali najevo. Tedy víc sociální a mnohem víc ekologickou politikou.

Určitě vymění premiéra. Současný předseda vlády Édouard Philippe byl člověkem, který po celou dobu epidemie dobře zvládal svoji roli, byl klidný, věcný, mluvil, jen když bylo třeba, a o to víc jednal. Výsledkem je, že je dnes daleko populárnější než prezident. A že ten na něj žárlí. Philippe teď kandidoval na starostu přístavního města Le Havre, odkud vyšel. A jako jediný z macronistů vyhrál na celé čáře. Jazyky blízké vládě tvrdí, že se tam s potěšením vrátí, že to má s Macronem stále těžší.

Hlavním poselstvím nedělních voleb je ale ohromný nárůst hlasů pro ekology. Ti vyhráli prakticky ve všech větších městech: v Marseille, Lyonu, Bordeaux a v dalších. Jsou to většinou neznámé tváře, které přišly z občanských sdružení a porazily místní matadory. Trochu jako u nás Praha sobě.

Petr Janyška|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

A znamená to jedno: ztělesňují touhu po změně, která je dnes ve Francii silná a jiné síly ji nesplňují. A zároveň že lidé chtějí, aby ta změna byla ekologická.

Proto v Paříži vyhrála dosavadní primátorka. Nekandidovala pod značkou socialistů, ale s výrazně zeleným programem.

Autor je publicista a bývalý diplomat