Petr Janyška: Jih Francie se koronaviru brání inteligentně

Hotely jsou plné, přijelo dokonce víc domácích turistů než v jiných letech, a o něco méně zahraničních.

Čtěte také

Univerzity ve Francii nebo Anglii neplánují obnovení „normální“ výuky ani po prázdninách v novém akademickém roce, píše Le Monde

Při bližším pohledu je ale všechno jinak, než bývalo. Francouzi po prvním období koronaviru pochopili, že virus tu zůstává a že s ním bude třeba nějak žít. Žít s ním inteligentně, umět se mu bránit, ale nezastavit život ani ekonomiku.

Chovat se obezřetně, brát ohledy na ostatní a dodržovat pravidla. To znamená minimální vzdálenost společenského odstupu a před vstupem do obchodu, do každé instituce si mýt ruce gelem a nasadit roušku. S takovým chováním se na jihu Francie setkáte na každém kroku.

„Počkejte, prosím, dál jít nemůžete,“ požádá nás třeba hlídačka v muzeu u Picassových pláten, když chceme jít do další místnosti. Nechávají tam jen pět lidí najednou, a dokud někteří nepostoupí do dalšího sálu, musíme počkat.

Civilizované chování jednotlivců

Čtěte také

Adam Černý: Pandemie zkouší Francii i reformy prezidenta Macrona

Na každém menším obchodu je zase napsáno, že dovnitř smí vstoupit jen jeden člověk a ostatní čekají venku, v odstupu. A na větší samoobsluze je třeba nápis „Prosíme, aby dovnitř vstoupilo maximálně 60 osob“. Tohle pravidlo omezeného počtu zákazníků nebo návštěvníků tu zažijete všude.

Na koncertě v plenérovém amfiteátru je každé třetí sedadlo zablokováno, aby si na ně nikdo nesedl. V kostelech je zablokována buď každá druhá řada, nebo každé druhé sedadlo v lavici. V autobusech je omezený počet cestujících, jakmile se naplní, další už nenastupují.

Na každém obchodu, na každé restauraci nebo benzínce, pokud chcete vejít dovnitř, je nápis, že jen s rouškou. Roušku mají všichni prodavači, včetně těch na trhu, mají je číšníci, paní za přepážkou na poště, policisté. Musíte si ji nasadit při nástupu do autobusu. Nemají je jen hosté restaurací, kteří sedí venku na zahrádce, uvnitř restaurace nefungují.

Čtěte také

Petr Janyška: České knihy hledejte v Paříži jen s lupou

Při vstupu do kteréhokoli muzea, veřejné instituce nebo samoobsluhy vyžadují, abyste si umyli ruce gelem, který stojí u dveří. Moje partnerka si zkouší šaty a ty, které si nekoupí, prodavačka hned odnese dozadu vydezinfikovat přístrojem na horkou páru. Na trzích nesmíte přebírat rukou ovoce ani zeleninu.

Francouzi začátek koronaviru nezvládli dobře, dlouho váhali, nakolik je třeba nosit roušky a vnutit obyvatelstvu restrikce. Měli vysoký počet úmrtí. Teď se zdá, že se poučili a že budou postupovat selektivně, cíleně, že pochopili, že klíč je v edukaci obyvatelstva.

Roušky doporučuje prezident i vláda, starostové některých měst včetně Paříže nebo Nice je už zase nařídili povinně na ulicích některých čtvrtí. A lidé je tam nosí. Škola začne pro všechny 1. září, od druhého stupně budou roušky povinné ve všech hromadných prostorách škol.

Petr Janyška|foto:Kateřina Cibulka

Proto jaké bylo moje překvapení po návratu do Prahy při prvním nákupu v samoobsluze. Ani jeden zřízenec neměl roušku, neměl ani rukavice, zboží rovnali holýma rukama. Zákazníci žádný odstup nedodržovali. V tramvaji jsem byl snad jediný, kdo si nasadil roušku.

My se snad nechceme bránit koronaviru inteligentně? Přitom je jasné, že má-li přijít nová vlna epidemie, nebo ne, bude záležet čistě na civilizovaném chování jednotlivců. Čeká se zase jen na příkaz seshora?

Autor je publicista a bývalý diplomat