Petr Honzejk: Úspory zůstaly na půl cesty, k dalším už vláda odvahu nenajde
Konsolidační balíček prošel a bylo to s ním jako v Česku skoro se vším. Na to, o co reálně šlo, kolem něj bylo obrovské haló, každý se snažil úporně prosadit svou, bájilo se, zmatkovalo a nakonec s výsledkem není úplně spokojen skoro nikdo. A pro vládu se zdánlivé vítězství může rychle změnit v eufemisticky řečeno nevýhru.
Každému, kdo sleduje vývoj českých veřejných financí, které budou letos ve schodku tři sta miliard korun, přičemž tempo zadlužování patří mezi nejrychlejší v Evropské unii, je jasné, že náš stát musí šetřit. A to hodně. Úspora, kterou přináší, tedy devadesát miliard napřesrok a 150 v dalším roce je zaznamenáníhodná, ale rozhodně ne dostatečná. Svědčí o tom i návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard.
Čtěte také
Pokud toto nemá být nový normál a Česko nemá za pár let do rozpočtové zdi narazit s razancí stíhačky, je zřejmé, že po balíčku budou muset přijít další, ještě větší úspory. Takže jsme se opět, v Česku příznačně, do krve pohádali o něco, co bylo naprosto nutné.
V normální zemi za normálních politických podmínek by byla nutnost úspor uznávala jak koalice, tak i opozice. A spor by se vedl jen o rychlost úspor a způsob, jak jich dosáhnout. U nás bohužel ne. Opozice celou dobu tvrdí, že žádný úsporný balíček není potřeba a že stačí lépe vybírat daně. Nepřichází ovšem s jiným řešením, než se znovuzavedením EET, což by přineslo do rozpočtu maximálně několik miliard ročně.
Čtěte také
Opoziční rétorika tak není nic jiného než útěšné lhaní si do politické kapsy. Hnutí ANO lze podezírat, že se skrze bájení, že úspory a nové daně nejsou potřeba, chce dostat k moci, ale ve skutečnosti je za úsporný balíček rádo, protože pokud bude za dva roky vládnout, nebude mít takový rozpočtový problém, jako by mělo bez něj.
Právě strach z opozice a jejich rostoucích preferencí je důvodem, proč vláda nebyla v úsporách odvážnější. Byla to ale chyba, kterou jí vyčetl i prezident, podle kterého měl být balíček tvrdší, aby mohly úspory trvat kratší dobu a lidé viděli příslovečné světlo na konci tunelu. Prezidentovi lze dát za pravdu a dodat, že pokud by vláda byla odvážnější, nemuselo by jí to přinést ani takové politické škody, jaké si ve svém strachu vymalovala.
Čtěte také
Vyšší úspory by zřejmě nejen tolerovali, ale i ocenili její vlastní voliči, kterým na rozpočtové odpovědnosti záleží. A během zbytku volebního období by vláda měla dost času na to, aby zlepšeným výkonem přesvědčila váhající, aby neutíkali k hnutí ANO. Vláda se ale rozhodla pro polovičatý krok a ve snaze vyhovět tak trochu všem, nakonec zklamala úplně všechny.
Tím víc, že jednání o balíčku provázely ne úplně důstojné úkazy. Nejde o to, že jednání byla složitá, to je v pětikoalici pochopitelné, každá strana má své zájmy, které chce prosadit. Ale o to, že se třenice dostávaly na veřejnost a vláda se stávala v lepším případě komickou, v horším nedůvěryhodnou.
A jako bonus volby prohraje
Symbolem byly tahanice o zdanění – nezdanění tichého vína, nebo vyslovená vykutálenost, kdy vláda nejprve tvrdila, že jejím zásadním záměrem je omezit dotační byznys, a pak se ukázalo, že za slavným omezením dotací se skrývá hlavně převedení poplatků za obnovitelné zdroje na občany, což pravděpodobně zdraží elektrickou energii v příštím roce o deset procent.
Čtěte také
Výsledkem všeho je, že vláda za obrovských politických nákladů a se zbytečně velkými šrámy prosadila něco, co je objektivně nedostatečné.
Prognóza? Zbytek volebního období strávíme v hádkách o dalších úsporách, ale vláda k dalšímu balíčku pravděpodobně nakonec, ve strachu z politických důsledků, odvahu nenajde. Tím naštve voliče vlastní a opozičním se nezavděčí.
Do historie tak může nakonec vstoupit jako ukázka, kam vede nerozhodnost a ustrašenost: zatímco chtěla razantně zlepšit veřejné finance a vyhrát další volby, zanechá z obav z politických důsledků veřejné finance v nedobrém stavu a jako bonus volby prohraje.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
