Lukáš Jelínek: Skloubí vláda své záměry s vyjednáváním o platech a mzdách?

10. říjen 2023

Dosud měla Fialova vláda hlavní soupeře v politické opozici. Ta neparlamentní umí shromáždit tisíce lidí v ulicích, hnutí ANO a SPD se zase předhánějí, které z nich bude při kritice úsporných opatření hlasitější ve Sněmovně. Nyní tepou konsolidační balíček, poté přijde na řadu návrh státního rozpočtu pro rok 2024.

Co nevidět ale nejspíš vstoupí do hry i odbory. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula deníku Právo řekl, že se zatím do veřejných protestů nezapojily, poněvadž svoji roli vidí při vyjednávání o platech a mzdách. Pokud ale nebudou úspěšná, mohou následovat dramatičtější kroky, ostatně stávková pohotovost již běží.

Čtěte také

Vládu by nejvíc zabolelo, kdyby se na zadní postavili státní zaměstnanci. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvažoval o omezení objemu peněz na jejich platy o čtyři procenta, dnes ale kabinet v návrhu rozpočtu počítá s tím, že tarifní platy osob pracujících pro erár „jenom“ neporostou.

Výjimkou jsou učitelé, i když na slíbených 130 procent průměrné mzdy nedosáhnou. Zároveň ale trvá závazek vyplývající z balíčku, že na výdělky státních zaměstnanců celkově půjde o dvě procenta – tedy o více než devět miliard – méně než letos. Znamená to, že by ve veřejné správě ubylo 23 tisíc pracovních míst. Alternativou je ponechat počet zaměstnanců, ale zaplatit je hůře.

Restart Česka

Čtěte také

Každý resort se s touto výzvou snaží popasovat jinak. Namátkou Marian Jurečka oznámil, že na ministerstvu práce hodlá během roku a půl snížit počet zaměstnanců o deset procent. Ministr životního prostředí Petr Hladík sdělil, že sníží počet zaměstnanců o 80 lidí. Propouštět se bude i ve školství, v němž hodlá ministr Mikuláš Bek také zakonzervovat současný počet žáků na učitele a předejít vzniku nových míst.

Někteří státní zaměstnanci jsou již ve střehu. Vedle těch ve školství jde například o pracovníky ve zdravotnictví, kde se mimo jiné nedostává kvalifikovaných sester, ale též v kultuře. Její rozpočet byl razantně seškrtán, ačkoli ohodnocení osob zejména v regionálních divadlech, orchestrech či muzeích je prachbídné.

Odbory státních zaměstnanců označily vládní přístup za nehorázný. Především se bojí, že při pěti až šestiprocentní inflaci by došlo k propadu reálné výše platů skoro o 20 procent.

Čtěte také

Kabinet se ale musí ohánět i na druhé frontě – při vyjednávání o navýšení minimální mzdy a na ni navázaných zaručených mezd v konkrétních profesích. Ministr Jurečka pro ni při nástupu do vlády sliboval valorizační schéma. Zástupci resortu, odborů a zaměstnavatelů se sice dohodli na tom, že by se minimální mzda měla odvíjet od očekávaného průměrného výdělku pro další rok, shoda ale není na poměru minimálního a průměrného výdělku.

Příští rok tak výši minimální mzdy opět stanoví vláda. Letos činí 17300 korun. Jurečka přišel na tripartitu se dvěma návrhy: aby stoupla buď na 18900, nebo 19400, což by se již blížilo požadavkům odborů. Pak ale alibisticky ustoupil stranou a žádá, aby se domluvili zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, což dvakrát nadějně nevypadá.

Lukáš Jelínek

A aby všeho nebylo málo, ČMKOS bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd o osm až deset procent.

Pokud mnoho voličů debaty o balíčku a rozpočtu minuly, to, kolik si v roce 2024 vydělají, je chladnými nenechá a adresáty nespokojenosti budou koaliční strany. Premiér Petr Fiala může stokrát vzývat „restart Česka“, jeho předpokladem je však práce zaměstnanců ve státní i soukromé sféře. Nebude-li na ně vláda víc myslet, zůstanou její plány jen na papíře.

Autor je politický analytik

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.