Petr Honzejk: O co jde ve sporu o korespondenční volbu
Korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí prochází ve sněmovně obstrukčním martyriem. Druhé čtení trvalo dva dny a jednu noc k tomu, v závěrečném hlasování se čeká něco podobného. Opozice využívá všech skulinek, jak zákon odložit či aspoň pozdržet, a vládní poslanci nejsou ochotni uhnout ani o milimetr. Proč taková urputnost z obou stran?
Důvod je prostý. Navenek se obě strany zaklínají principy. Vláda tvrdí, že jde o narovnání možnosti volit pro Čechy pobývající v cizině tak, aby na rozdíl od spoluobčanů žijících v Česku nemuseli v den voleb často stovky nebo i tisíce kilometrů na ambasádu.
Čtěte také
A opozice naopak, že jí jde o zachování tajné a přímé volby, kterou korespondenční hlasování prý ohrozí. Ve skutečnosti ale jde oběma stranám sporu o mnohem prozaičtější záležitost – výsledek sněmovních voleb v roce 2025.
V zahraničí „leží“ až půl milionu hlasů a to je značná síla. Dosud byly tyto hlasy nevyužity, volební účast nebyla vzhledem k výše uvedeným komplikacím vysoká. Korespondenční volba by ji mohla zvednout.
A vzhledem k tomu, že naprostá většina zahraničních hlasů míří ke koaličním stranám, je jasné, kdo na volbě poštou vydělá. Námitka, že to nestojí za řeč, neobstojí. I kdyby poštou volil jen každý pátý Čech žijící v cizině, byla by ve hře přibližně dvě procenta nových voličů. A to může být v podmínkách těsného výsledku podstatné.
Sleduj cestu hlasů
Dalo by se dokonce říci, že pro koaliční strany je zavedení korespondenční volby ze zahraničí v životním zájmu, protože k volebnímu vítězství jim pravděpodobně nebude stačit ani zopakování výsledku z roku 2021, neboť těžko se spoléhat na to, že opět propadne 20 procent hlasů odevzdaných stranám, které patří spíše do řekněme babišovsko-okamurovské části politického spektra.
Čtěte také
Vzletným řečem o principech a o motivaci zpřístupněním volebního práva krajanům žijícím mimo Česko tedy věřme pouze limitovaně. I vzhledem k tomu, že ještě před pár lety se třeba premiér Petr Fiala vyjadřoval k novým formám hlasování dost rezervovaně.
Z druhé strany je to samozřejmě podobné, jen v obráceném gardu. V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše korespondenční volba ze zahraničí byla a on sám v knize O čem sním, když náhodou spím dokonce vynášel do nebes estonské volby po internetu. Dnes, ve strachu, že by na usnadnění hlasování v zahraničí prodělal, otočil o 180 stupňů.
Falešnost argumentu opozice o údajném ohrožení tajné volby je zřejmá z toho, že připouští korespondenční volbu v zahraničí od roku 2026, tedy po nadcházejících sněmovních volbách. Přeci když je něco principiálně špatně, tak to nezavádějme vůbec, pokud to špatně není, zaveďme to hned, no ne?
Zkrátka jako při identifikaci skutečných motivací jedinců platí rčení „sleduj cestu peněz“, v politice vedle toho platí i „sleduj cestu hlasů“. Usnadnění výkonu volebního práva je evropským trendem, který je v principu správný, ale o principy jde v současném Česku přinejlepším ve druhé řadě.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
