Petr Holub: Vláda bez prezidenta. Jak je to vůbec možné?
Zdravotnické drama okolo prezidenta našlo rozuzlení ve střízlivé zprávě z Ústřední vojenské nemocnice, podle níž prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Nastává zkouška Ústavy, při níž se ukáže, jestli je základní zákon České republiky dost kvalitní, aby bylo možné bez hlavy státu a jen podle paragrafů svolat co nejdříve novou sněmovnu a jmenovat premiéra.
Pro právníky bude takový test přelomovou událostí. V politickém ohledu však informace o prezidentově zdraví nepřinášejí nic nového. O tom, že v procesu skládání vlády po volbách nebude hrát důležitou roli, bylo jasno od chvíle, kdy statistický úřad zveřejnil volební výsledky, podle kterých pravostředové koalice dosáhly jasné parlamentní většiny 108 hlasů.
Čtěte také
Ještě před volbami se shodovali všichni komentátoři bez výjimky, že po volbách nastane další velký okamžik Miloše Zemana. Jistě si nenechá ujít příležitost, aby zasahoval do procesu skládání vlády co nejvíc, nejlépe tak, jako kdybychom žili v prezidentském systému.
Tento předpoklad ovšem vycházel z očekávání, že ve sněmovně jasná většina nevznikne, protože pouze v takovém případě dostane prezident vůbec možnost do sestavení vlády nějak zasáhnout. V Česku se skládání vlády bez intervence z Hradu obvykle opravdu neobejde, vždy ale jenom z toho důvodu, že se parlamentní strany nedokážou domluvit samy.
Skupina praktických lidí
Zeman jistě mohl i tentokrát nejdříve jmenovat premiérem poraženého Andreje Babiše (ANO) a pak dlouho držet při životě jeho vládu bez důvěry. Tento pokus by však neměl zásadní význam, byl by předem odsouzen k porážce a protagonistům by přinesl víc škody než užitku.
Čtěte také
Hospitalizace Miloše Zemana prvního dne po volbách jen symbolicky podtrhla skutečnost, že se tentokrát nebude opakovat rok 1996, 1998, 2006, 2009, 2013 ani 2017, kdy různí prezidenti drželi při jednáních o nové vládě nejsilnější, nebo skoro nesilnější karty. Ať se prezident zúčastní, nebo nezúčastní, věci půjdou svým tempem a předem určenou cestou prostě z toho důvodu, že voliči rozhodli dost jasně.
Symboly ovšem nejde v případě českého prezidenta podceňovat. Prezident je pro značnou část národa personifikací českého státu. Pokud tedy poprvé vznikne vláda bez prezidentského požehnání, jak se zdá v této chvíli, nebude v očích mnoha voličů stejně legitimní jako její předchůdkyně. To může samotné vládě uškodit, stejný symbol však přináší do tuzemské politiky novou kvalitu.
Pokud se nová vláda s novým premiérem představí jako skupina praktických lidí, kteří nepotřebují požehnání vyšší moci, ani žádnou vyšší mocí sami nedisponují, ale kterým voliči pouze dočasně svěřili správu svých záležitosti, pak to může zemi a občanské společnosti mimořádně prospět.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
