Petr Holub: Vědci dostanou 45 miliard. Za co?
Výzkumníci a vývojáři se mohou těšit, vláda ve středu schválila zvýšení výdajů na vědu pro příští rok, možná až na úroveň 45 miliard korun. To je o pět miliard víc než v letošním roce. Je to první úspěch nového ministra pro vědu Marka Ženíška.
Z pohledu daňových poplatníků to však není nutně dobrá zpráva. Žádný člen vlády při jejím zveřejnění nevysvětlil, proč je třeba dotace vědcům zvyšovat a za co vlastně budou utraceny.
Čtěte také
Předem se ví, že největší podíl z rozpočtu pro výzkum dostanou vysoké školy, následuje Akademie věd, Technologická agentura, Grantová agentura, část peněz přerozdělí ministerstvo průmyslu. Tím se ovšem neříká, že to přinese nějaký užitek.
Zvýšit dotace navrhla Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace s vysvětlením, že vědecké dotace „je třeba chápat jako investice do budoucího růstu HDP“. Státu se tedy peníze vrátí v daňových výnosech. Stačí, když výzkum a vývoj budou mít tak kvalitní výsledky, aby je „následně bylo možné zhodnocovat v praxi“.
Ostrůvky pozitivní deviace
Zbývá tedy otázka, jak hodlá vláda či ministr Ženíšek zaručit, že se objevy výzkumníků v praxi uplatní. Bohužel je k dispozici předem jasná odpověď. Nezaručí to nikdo.
Čtěte také
Akademie věd a školy dělají za dotace svou čistou vědu, to ovšem nemá v praxi viditelné výsledky. Peníze z Technologické agentury a ministerstva průmyslu využívají podniky k běžné obnově výrobní základny, jak potvrzuje výrok premiéra Petra Fialy, že ročně vznikají řádově jen jednotky technologických start-upů. Dotace na výzkum tak mohou sloužit k pokřivení trhu a jeho menší efektivitě.
K pokusu něco zlepšit došlo v letech 2007-2014, kdy bylo za evropské peníze zřízeno několik nových ústavů, podle plánu zaměřených na vývoj nových technologií využitelných v průmyslu.
Měla se tím kopírovat praxe Frauenhoferových ústavů z Německa, které sice dělají vědu, zároveň však jsou financovány ze zakázek od automobilek, producentů přesné optiky a podobně. To se však nepodařilo. Ani nové ústavy s výrobní praxí nic společného nemají.
V tomto smyslu tuzemské investice do vědy a výzkumu HDP nezlepší. Jak by také mohly. Každé výzkumné či vývojářské pracoviště dostane peníze, ty se utratí, a nikdo, doslova nikdo se nestará, jaký užitek přinesly. Obecně se předpokládá, že to půjde nějak samo.
V této situaci mohou existovat desítky větších či menších pracovišť, jakýchsi ostrůvků pozitivní deviace, které dělají opravdu dobrou vědu. Ekonomický efekt to nemá, ale podle znalců to aspoň umožňuje, aby se lidé z českých ústavů dokázali s cizími kolegy bavit na stejné úrovni.
Už to samo je dobrý důvod, proč výzkum dotovat. Jenže požadovat by se mělo o dost víc.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
