Petr Holub: Superdávka? Peníze, které leží na ulici
Německem otřásl skandál, který by měl varovat také tuzemskou vládu. Deník Bild totiž napsal, že rozpočet na příští rok obsahuje zavádějící čísla o výdajích na sociální dávku zvanou Bürgergeld. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž v rozpočtu plánuje poslat 5,5 milionům potřebných celkem 36 miliard eur – ve skutečnosti dobře ví, že bude třeba skoro o deset miliard víc.
Napadený ministr Hubertus Heil sice zprávu deníku Bild rozporoval s tím, že část nákladů na Bürgergeld nezatíží stát, ale obecní rozpočty, přesto bude ještě nucen leccos vysvětlovat parlamentní opozici.
Čtěte také
Do českého parlamentu zase míří zákon, který od příštího roku zavádí tzv. superdávku sociální pomoci, shodou okolností velmi podobnou tomu, čemu se v Německu říká Bürgergeld.
Shrnuje čtyři sociální dávky – na živobytí, bydlení a výchovu dětí. Hlavní zvláštností či novotou je však příplatek, který může dostat každý, kdo pracuje, jehož příjmy však nedosahují předepsané úrovně.
Bürgergeld nemotivuje pracovat?
Autoři německé a tím i české dávky to mysleli dobře. Pokud je člověk na dávkách, pak si rozmyslí jít do práce, pokud by měl zároveň přijít o celou státní podporu. Proto se v modelu superdávky počítá s tím, že část podpory dotyčnému zůstane, i když začne vydělávat.
Čtěte také
Přesně tento model je trnem v oku deníku Bild i německé pravici. Tvrdí totiž, že takovým způsobem svět nefunguje. Pokud může člověk dostat peníze „zadarmo“, tak se jich jen tak nevzdá ani kvůli tomu, že by si po nástupu do práce trochu polepšil. Proto také Bürgergeld pobírá 5,5 milionu Němců, z toho jsou čtyři miliony práceschopných a dva miliony skutečně pracují.
Matky raději zůstávají se svými dětmi doma, přistěhovalci to nepřehánějí se snahou naučit se německy, protože jazykové překážky jsou dostatečným zdůvodněním nároku na Bürgergeld. Oblíbenou se stala možnost pracovat jen na poloviční úvazek a zbytek si nechat doplatit od státu.
Superdávka tedy neusnadňuje cestu do práce, ale naopak učí občany, jak namáhavou práci nahradit pobíráním státní podpory. Tato námitka je v jádru varování, které přišlo od deníku Bild, především ji však lze podložit vědeckými studiemi.
Řekne si o peníze 700 tisíc Čechů?
Ve Spojených státech skutečně proběhl tříletý výzkum, který umožnil určitému počtu rodin doplnit své obvyklé příjmy státním příspěvkem. Zjistilo se mimo jiné, že lidé omezují své pracovní aktivity a stále více spoléhají na výpomoc od státu.
Čtěte také
Právě tato výpomoc jim totiž dává k dispozici, jak zjistili, větší prostor volného času. Na celostátní úrovni zavedla paušální příspěvek před pěti lety Itálie. Tamní vlády však došly ke stejnému závěru jako američtí vědci a dávku opět zrušili. Podle kritiků ani Německu nezbývá než projekt Bürgergeldu zrušit.
Pokud tedy zdejší parlament dávku schválí, vstoupí do obdobného experimentu také Česká republika. Předem nejde říct, jak to u nás dopadne, také nemůžeme tvrdit, že budeme mít stejné potíže jako Německo – a prakticky je vyloučeno, že si o tuzemskou variantu Bürgergeldu řekne odpovídající podíl, tedy 700 tisíc Čechů.
Minimálně by však měli úředníci ministerstva práce svůj návrh znovu promyslet. Práce je nepříjemná věc, ale lidé jí přesto dávají přednost před tím, že je bude stát se svými úředníky vydržovat.
Pokud jim ale nové předpisy pár tisíc nebo pár desítek tisíc měsíčně doslova vnutí, proč by nechávali ležet peníze na ulici. Takový výsledek experimentu by měl návrh zákona o superdávce vyloučit.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
