Petr Holub: Strany nechtějí říct, co budou dělat

Téměř se zdá, že politici opravdu občany k ničemu nepotřebují. Prostě vymyslí nějakou krátkodechou předvolební kampaň, kde se bude vybírat mezi samými rozhodně se tvářícími muži, případně ženami. Hlavním kritériem může být, kdo je hezčí a rozhodnější. Ten pak bude příští čtyři roky rozhodovat o podmínkách našeho života.

Člověka až zamrzí, v jaké zemi vlastně žije. Stačí se podívat do sousedního Německa, kde proběhnou za měsíc hned troje volby – do spolkového sněmu, ale také do parlamentů významných spolkových zemí Bavorska a Hessenska.

Strany se snaží oslovit voliče desítkami témat. Především nabízejí různá řešení v pracovní a sociální oblasti, kterou zřejmě Němci považují za hlavní pole působnosti spolkové vlády. Existují tedy různé názory na to, kdy odcházet do důchodu, jak platit zdravotní pojištění, jak vysoké mají být dávky pro studenty a pro ty, kdo pečují o děti nebo jiné rodinné příslušníky, jak regulovat ceny nájmů, elektřiny a provoz na dálnicích.

Významným tématem je ochrana menšin, takže se jedná o tom, jakým způsobem integrovat přistěhovalce, jaká práva mají mít rodiny osob stejného pohlaví, jestli mají existovat ženské kvóty ve firmách, jestli zakázat extremistické strany.

Třetí oblastí je ochrana svobodného prostoru, do které patří omezení kamerových systémů na veřejných prostranstvích a lepší ochrana soukromých dat. Spíše na okraji jsou vztahy s cizinou, ale i k nim se mohou občané vyjádřit, třeba k tomu, jestli má Německo platit za ostatní země jejich dluhy.

Můžeme to shrnout: jde především o sociální a pracovní záležitosti, o vztah k menšinám, o ochranu soukromí a poměry v Evropské unii. Z toho se dá odvodit, že Němci mají zhruba stejné starosti jako Češi. Stačí přijít do první hospody a člověk se okamžitě dozví, že hlavní problémy má každý s tím, jak najít práci nebo o ni nepřijít. Dalším hlavním tématem jsou sociální dávky, které se zneužívají, Romové a obecně bezpečnost ve veřejném prostoru. Cizina Čechy zajímá jen v souvislosti s dovolenou.

Odpověď na otázku, jestli se strany ke zmíněným tématům vyjádřily, je záporná. Nemluví o nich ani ve stručných heslech, natož ve složitějších větách jako u německých sousedů.

Jako první svá volební hesla zveřejnili sociální demokraté a lidovci, ti však hovoří jen o tom, že musí dát do pořádku státní úřady. Asi to je potřeba, z pohledu občanů ale nestačí, že se dá do pořádku stát, spíš jde o to, aby stát něco dělal pro občany.

Když ostatní mlčí, tak důležitá témata přebírají radikálové a extremisté. Tak zní jedno z pravidel demokracie. Proto chtějí některé strany řešit „romský problém“, kde už je samotné označení zavádějící a který se tedy logicky vyřešit nedá.

Třeba strany ještě stihnou své programy občanům představit. Pokud tak neučiní, opravdu nebude o čem rozhodovat a volby opravdu nebudou mít žádný smysl.