Petr Holub: Sociální demokracie končí. Definitivně?
Mnohým levicově smýšlejícím občanům se tají dech, když vidí úpadek zdejší sociální demokracie.
Jako menší partner populistického hnutí ANO se pomalu stává pátým kolem od vozu a pokud s něčím opravdu vážně bojuje, tak s vlastními dluhy.
Jindřich Šídlo: ČSSD, značka porážky
Jisté je jedno, voliči sociální demokracie nikam nezmizeli, dokonce asi ani nepřestali chodit k volbám.
Nejde ani o řízený ústup ze slávy, který ještě zajišťuje nejméně desetiletou perspektivu, sociální demokracie prostě padá a sami její členové jen trpně sledují, co to s nimi udělá. Přesto je dosud možné konec sociální demokracie odvrátit.
Není to tak dlouho, jenom pár měsíců, co ještě mnozí znalci zcela vážně předpovídali, že klasická sociálnědemokratická levice skončila v celé Evropě. Český úpadek tak šlo hodnotit jako projev nezadržitelného osudu, proti kterému nemá smysl bojovat. Celková situace se ovšem během letoška změnila, jakkoli je předčasné tvrdit, že to je změna o 180 stupňů.
V Evropě proběhly čtvery volby do národních parlamentů a ve třech z nich, konkrétně ve Španělsku, Finsku a Dánsku vyhráli sociální demokraté, kteří tedy budou vládnout. Pokud se k tomu přičte Švédsko a Portugalsko, kde levice vládne už delší dobu, pak je vidět, že Skandinávie ani Pyrenejský poloostrov do definice o pádu sociálních demokratů nepatří. Z pohledu sociálních demokratů byly pozitivním překvapením také evropské volby, zvláště jejich vítězství v Nizozemsku nečekal nikdo.
Mají nám sociální demokraté co říct?
ČSSD přečkala éru nacismu, komunismu a přečká i éru Babiše, myslí si politolog Jelínek
Sociální demokracie utržila další ránu v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Měla by ČSSD zůstávat ve vládě poté, co předběžná zpráva Evropské komise viní premiéra Andreje Babiše (ANO) z rozsáhlého a dlouhotrvajícího střetu zájmů?
Nemá smysl tyto výsledky přeceňovat, protože ve velkých zemích, zvláště ve Francii a Německu se úpadek nezastavil, ovšem přesto stojí za to vysvětlit, proč se sociálním demokratům najednou tolik daří.
Dlouho to vypadalo, že budou hlavním poraženým krizového období po roce 2008. Jejich voliči přecházeli k radikálně pravicovým stranám, které k tradiční nacionální notě šikovně přihodily ekonomický populismus. Takřka to vypadalo, že se budou evropské volby napříště rozhodovat mezi většími a menšími konzervativci, ovšem tento scénář se záhy vyčerpal.
Typický je příklad Dánska. Do voleb na počátku června drželi liberální pravicovou vládu národovci z Lidové strany. Ovšem ve volbách vyhráli sociální demokraté, kteří mají pro sestavení vlády dostatečnou podporu dalších levicových stran včetně posilujících Zelených.
Není možné, aby sociální demokracii někdo diktoval, kdo bude ministrem, říká Roman Onderka z ČSSD
Uvnitř sociální demokracie roste po volebním debaklu napětí. Strana hledá taktiku pro krajské volby a řeší hlasy, které volají po odchodu z vlády. Situaci navíc komplikuje výměna ministra kultury, do které včera zasáhl prezident Zeman. „Pan prezident se pohybuje v mantinelech, které mu vytyčuje Ústava ČR. I s touto možností jsme museli počítat,“ říká v rozhovoru s Marií Bastlovou Roman Onderka, místopředseda ČSSD.
Národovci propadli, část jejich voličů se ovšem přesunula do extremistických stran ještě dále na okraji, a tak má národní křídlo pořád dost hlasů, aby blokovalo lepší výsledek klasické pravice. Jinými slovy: sociální demokracie příliš neposiluje, vybírá si však bonus opoziční strany a rozdělený pravicový tábor jí zčistajasna nedokáže konkurovat.
Takovou perspektivu nemají levicové strany, které se účastní na vládě, jak je tomu třeba v Česku. Ovšem kdekoli v Evropě platí, že sociální demokracie zůstává nositelem nějakého poselství, které dává lidem smysl, i když na příslušnou stranu třeba dočasně zanevřou.
Zřejmě nejdůležitějším sdělením odjakživa spojovaným se sociálními demokraty je požadavek, aby každý člověk dostal za svou práci spravedlivý plat. S tím také souvisí další nárok, že každý má dostat možnost, aby si obstaral slušné bydlení. Pokud jsou tyto požadavky v Česku splněny, pak nám nemají sociální demokraté co říct.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
