Jan Fingerland: Ten třetí aneb Nezapomínejte na J. D. Vance
Podivné představení v Oválné pracovně mělo tři protagonisty. Nejvíc se pochopitelně mluví o Zelenském a Trumpovi, ale nemenší pozornost si zaslouží ten třetí, viceprezident J. D. Vance. Spor o to, jestli bylo Zelenského vypuzení z Bílého domu připraveno, nebo ne, nelze rozhodnout. Ale překvapivá role současného amerického viceprezidenta v tomto výstupu je nezpochybnitelná.
Čtěte také
Tím spíše, že přítomný ministr zahraničí Marco Rubio vytrvale mlčel – podle protokolu možná zcela správně. Celá věc se odehrála poté, co Vance nebyl v posledních týdnech zas tolik vidět, přinejmenším ve srovnání s rolí Trumpovy dvojky, které se zhostil Elon Musk, aniž by byl jakékoli volené funkci.
Vance se opírá o svůj reklamní příběh chlapce, který se vypracoval z bahna, a je vlastně řadovým Američanem, jenž projevil vůli vystoupat nahoru. V pouhých čtyřiceti se stal viceprezidentem, který v Bílém domě peskuje cizí státníky.
Vance na koni
Psychologicky podstatné je to, že Zelenský i Trump byli během výměny názorů tak trochu mimo sebe, každý ze svých důvodů. Vance naopak vypadal zcela klidně. Proto se spekulovalo nejdříve o tom, že mu byla přidělena role zlého policajta, a poté, že jeho úkolem bylo nervózního Zelenského rozstřelit. Vyloučit ale nelze ani to, že si tuto roli přidělil sám.
Čtěte také
Podle amerických zvyklostí by jako viceprezident vlastně neměl příliš zasahovat do jednání za zavřenými dveřmi, natož mluvit před kamerami, a ještě z pozice viceprezidenta oslovovat hlavu jiného státu. Trump se proti tomu neohradil. Možná je to tak, že Vance ovládl nejen Zelenského, ale i Trumpovy emoce.
Vancův vstup do sporu měl ještě jiný politický význam. Trump pravděpodobně nebude moci kandidovat v dalších volbách. Vance se nepochybně už teď stylizuje do role korunního prince MAGA hnutí.
Je o generaci mladší, a soudě podle twitterových ohlasů, řada republikánských voličů věží, že statečně hájil americkou důstojnost proti cizímu drzounovi.
Současně Vance není ani tak prostořeký, aby mluvil o „ukrajinské pijavici“, jako jeden republikánský senátor, a ani není tak impulzivní, jako Trump. Je vzdělanější, uhlazenější, a v něčem se podobá dřívějšímu Trumpovu viceprezidentovi Miku Pencovi.
Muž s budoucnosti
Tomu liberální odpůrci republikánů přiřkli úlohu málem fašisty. Jenže se ukázalo, že Pence měl prostě jen jiné názory, ale zato k v kritický okemžik předvedl, že má páteř. Teprve Vance odpovídá tomuto popisu. Nejde o to, jaké má názory, ale o to, že žádné pevné nemá – totiž ne takové, na kterých by si stál.
Čtěte také
Není to tak dávno, co o Trumpovi mluvil jako o idiotovi, a v soukromí ho údajně přirovnal k Hitlerovi. Když se stal jeho volebním druhem, zcela otočil – to je víc než jen ten typ pružnosti, který k politice patří.
Bez ohledu na to, zda byla scénka v Oválné pracovně sehraná, byla pravděpodobně pokusem J. D. Vance vystoupit z řady a začít pracovat na svých prezidentských ambicích, kterým je ochoten obětovat mnohé. Nepracuje pro Trumpa nebo Putina, pracuje pro sebe.
Je velmi přizpůsobivý, vždyť v Oválné pracovně předvedl, že se velmi dobře vcítil do oné zvláštní kombinace chlapáctví a bolestínství, které je pro MAGA hnutí charakteristické, a je klíčem k úspěchu u tohoto politického proudu.
Je možné, že Vance svůj start přepálil, anebo se naopak nechá v následujících letech dál po kouscích na Trumpových zádech vynášet ještě výš. V každém případě je pravděpodobné, že o tomto chlapíkovi ještě uslyšíme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
