Matěj Schneider: Trumpovi učarovaly oči J. D. Vance. Přes kritiku si ho vybral za viceprezidenta

17. červenec 2024

„Ty krásné modré oči!“ měl se podle New York Times opakovaně rozplývat Donald Trump. Mluvil o mladém republikánském senátorovi za stát Ohio J. D. Vancovi. Toho si teď vybral jako viceprezidentského kandidáta. Trump je známý tím, že si své spolupracovníky vybírá podle toho, jestli budou působit dobře v televizi. Vance si ale nepochybně jen kvůli modrým očím nevybral. Oba muži za sebou mají docela turbulentní vztah a Trumpův výběr vypovídá o mnohém.

Vance se proslavil v roce 2016, když vydal autobiografickou knihu, jejíž název bývá překládán jako Vidlácká elegie. V ní vykresloval svoje chudé a ztrápené vyrůstání v oblasti Apalačských hor.

Jeho kniha byla stejnou měrou popis vlastního vypracování, ale také Vancovým odsudkem morálky svých chudých bílých souputníků. S trochou nadsázky: kdyby se více snažili a méně propadali různým drogovým nešvarům, mohlo by být podle Vance všechno jinak.

Na Vidlácké elegii toho jde kritizovat hodně, ale rozhodně nebyla špatně napsaná. V roce 2016 posloužila spoustě apalačským reáliím vzdálených liberálů jako vysvětlení Trumpova vzestupu.

Přitom Vance sám v té době Trumpa nepodporoval. Veřejně ho označoval za „kulturní heroin“, soukromě dokonce za potenciálního „amerického Hitlera“.

Myšlenkový veletoč

Pak ale Vance zahájil vlastní politickou kariéru a to člověka mnohdy dovede k pořádným myšlenkovým veletočům. Vance najednou tvrdil, že dříve jen naběhl na strašení liberálů. Trump vlastně není nebezpečný, naopak je největším zachráncem svobody před výpady liberálů, ze kterých se stali autoritáři.

Čtěte také

Po úspěšné kampani do Senátu se Vance stal jednou z největších hlásných trub širšího proudu v republikánské straně, který bývá souhrnně označován Trumpovým sloganem Make America Great Again. Politici, kteří se sem řadí, se často snaží vykreslovat kontrast vůči dřívějšímu republikánství ve stylu Ronalda Reagana.

Pro tuto novou generaci už nehraje prim volnotržní fundamentalismus, naopak pokukují po čím dál radikálnějších státních zásazích do ekonomiky. A alespoň ve svých představách jsou hrdými vlajkonoši americké pracující třídy.

Vazby na bohaté

Senátor a možný budoucí viceprezident Vance je ale dobrou ukázkou toho, že to s touhle myšlenkou není tak jednoduché. Vedle jeho chudého apalačského dětství kontrastně blikají jeho blízké vazby na některé z těch nejbohatších lidí ze Silicon Valley v čele s Peterem Thielem.

Matěj Schneider, Voxpot

Stejně tak Vance i ostatní politici z jeho republikánské kliky v praxi mnohdy sklouznou při klíčových rozhodnutích ke svým starým pro-byznysovým instinktům. Jako kdyby pro ně mávání praporem pracující třídy Američanů bylo dobré jen do té doby, kdy skrze něj mohou nadávat na členy demokratické strany.

Podobně je to i u Trumpa, a proto se k sobě na kandidátce s Vancem hodí. Starším republikánským donorům se to nelíbí, což jistě exprezidenta naplňuje radostí.

A ano, Vance musel vykompenzovat svoji dřívější kritiku Trumpa. Ten ale rád odpustí komukoliv, kdo si je schopný dostatečně poníženým způsobem nasypat popel na hlavu. A navíc: dokázali byste se vy dlouho zlobit na ty nádherné modré oči?

Autor působí na serveru voxpot.cz

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.