Ivan Štern: Nápadná podobnost postavení Srbska a Ukrajiny
Záhřebský Večerník si nedávno všiml jisté podobnosti mezi dvěma evropskými zeměmi: Ukrajinou a Srbskem. Úkorně pociťují ztráty území, které byly jejich integrální součástí. V prvém případě je okupuje Rusko, ve druhém se proměnilo v samostatný stát Kosovo. Srby vznik Kosova trápí už jen proto, že jejich porážka od Turků na Kosovském poli v roce 1389 jako by se se vznikem Kosova zopakovala.
Čtěte také
Pozornosti neujde ani nápadná přítomnost mocných zahraničních prezidentů v pozadí. V prvém jde o prezidenta amerického, ve druhém o ruského. Tím zdánlivě podobnost obou případů končí.
Americký prezident Trump se ve svých posledních vyjádřeních netajil přesvědčením, že tak, jak Zelenský ztratil východní Ukrajinu, hrozí mu, pokud bude podobným způsobem pokračovat, že přijde i o zbývající zemi, a nenachází pro něho jediné vlídné slovo. Má ho za zkázu Ukrajiny.
Neklid?
Evropané jeho přístup k Ukrajině a k jejímu prezidentovi pozorují s neklidem. Vědí, pokud Rusko získá vládu nad celou Ukrajinou, ruský prezident Putin se nezastaví. Ve své expanzi sledující obnovu ruského impéria bude pokračovat dál na Západ.
Čtěte také
Finlandizace východní Evropy nemusí nutně být jen noční můrou. Nabízí se otázka, zda Evropa něco takového ustojí, jestliže dosud nenašla společnou řeč ve věcech méně zásadních a bolestných, natož aby je nacházela v politice obranné a zahraniční.
V případě srbského prezidenta Vučiče, který neskousl existenci samostatného Kosova, i když v posledním čase své postoje a kroky ve vztahu k srbské menšině v Kosovu poněkud zmírnil, ruský prezident Putin na rozdíl od amerického kolegy mlčí.
Dalo by se říct: Souhlasně mlčí. Srbové a Rusové byli odnepaměti spojenci a Srbové se na Rusy mohli vždy spolehnout. Američany a Ukrajince k sobě něco podobného rozhodně neváže.
Cíl je rozdělit Evropu
Oba prezidenti, americký i ruský, přesto překvapivě sledují totéž: Rozhodit a rozklížit Evropu. Postavit ji vzájemně proti sobě.
Evropu totiž neoslabí jen ztráta Ukrajiny, ale i trvající napětí na Balkáně, považovaného za tradiční sud s prachem, o jehož údržbu se tak přičinlivě starají pohrobci Miloševičovi.
Voda na mlýn je to v Evropě sílícím odstředivým politickým sílám pravicového i levicového extremismu.
Hrozí, že se jejich působením Evropa rozpadne na dvě vazalské části, na západní a na východní, aniž tentokrát bude nutné budovat zvlášť novou železnou oponu.
O ni se už extremisté postarají sami.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
