Petr Holub: Prolhaná média – nejhorší slovo roku 2014
Prolhaný tisk či prolhaná média by se říkat nemělo, protože to je proti demokracii. Tímto způsobem by se dal interpretovat verdikt komise německých jazykovědců, kteří vyhlásili obrat „Lügenpresse“, tedy prolhaná média, nejhorším slovem roku 2014.
Nutno říci, že lingvisté uvedenou interpretaci přesně nepoužili. Upozornili, že se slovo Lügenpresse zneužívá na demonstracích protiislámského hnutí Pegida, kde patří k hlavním heslům.
Protestující občané tím vyjadřují své rozhořčení, že veřejný tisk o jejich hnutí píše především negativně. Netuší však, že jde o slovo s bohatou historií. Ve větší míře se začalo používat za první světové války, kdy do kategorie „Lügenpresse“ patřily všechny noviny, které nemohl cenzurovat Válečný tiskový úřad.
Stejné slovo používal Joseph Goebbels i komunistická propaganda východního Německa. Existují také různá synonyma, jako například „špinavý tisk“ užívaný Adolfem Hitlerem, anebo pozoruhodné a velmi rozšířené slovo „journaille“, které vzniklo složením dvou francouzských slov „journal“ a „canaille“, která znamenají tisk respektive darebák. Vzniklo mezi vídeňskými nacionalisty a užívali ho později i nacisté.
Kdo tedy zvolil slovo „Lügenpresse“ za jedno z hesel Pegidy, ten s demonstranty účelově manipuloval, protože věděl nejspíš velmi dobře, jak se používalo a jak se tedy dá použít.

V každém případě se používalo k protidemokratickým účelům. Umožňuje nastavit filtr, přes který se k členům určitého hnutí nedostanou žádné informace, které neodpovídají jeho ideologii nebo záměrům jeho vůdců. Na otevřené výměně různých názorů přitom stojí demokracie.
Z českého pohledu je německý přístup nesmírně poučný. Němci tradičně pěstují čistotu svého jazyka, chtějí, aby byl přesný, výstižný a logický, proto průběžně odstraňují plevel a brání svévolnému posouvání významů.
Jejich přístup je poučný i pro Čechy, kteří si obvykle s historií jednotlivých slov nedělají takové starosti. Slovní spojení „prolhaná média“ a „mediální vymývání mozků“ dnes používají příznivci Miloše Zemana, někdy i sám prezident Zeman, nově se k tomu hlásí protiislámské spolky.
Samozřejmě některá média prolhaná jsou, pokud tak chceme označit tisk, který častěji vytváří zprávy bez ohledu na realitu. Příkladů by se našla celá řada, za pozornost stojí například srdceryvné informace o údajně nespravedlivém odebírání dětí českým rodičům ve Velké Británii a v Irsku.

Není také pochyb o tom, že média ve vlastnictví ministra financí Andreje Babiš mají určité mantinely při informování o tomto ministerstvu a že také uveřejňují zprávy přesně podle přání ministra. Ostatně sám Babiš patří do historie termínu „prolhaná média“. Noviny, rádio a televizi prý koupil z toho důvodu, protože o něm novináři lhali a on chtěl prostě jenom zajistit, aby konečně psali pravdu.
Je třeba být ve střehu a dávat si pozor, do jaké míry média pracují seriózně, případně jaké zájmy sledují. Hlavní potíž je přesto s paušálním termínem „prolhaná média“, který se používá, aby bylo možné vyřadit celou demokratickou diskusi a autoritářsky prosazovat určitý pohled na svět s předem daným cílem manipulovat s celou společností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.