Petr Holub: Proč zpomaluje maloobchod

20. srpen 2018

Zhruba 300 nákupních parků se najde v České republice a další podle Lidových novin přibývají. Loni se otevřelo 16 nových parků, letos jich bude třiadvacet.

Není prý divu. Tuzemská ekonomika spokojeně roste, lidé mají více peněz, tak utrácejí, a kde jinde by to dělali, když ne v rozlehlých areálech na okraji města, kam se dá tak snadno zajet autem a strávit nádhernou sobotu prohlídkou nového zboží. Zákaznický optimismus je na historických maximech, proč se tedy bát, že vzestup nepotrvá nadále.

Investice do nákupních center je v této chvíli opravdu bezpečným umístěním kapitálu, o tom těžko může být sporu. Přesto se běžný občan, který v centrech není úplně doma a ocitne se v epicentru některého z nich, nemůže zbavit určitého pocitu, že tady něco nefunguje.

Co je vlastně přitažlivého na plných parkovištích, pasážích plných lidí, kteří do sebe vrážejí nákupními vozíky, případně na frontách u pokladen rozlehlých obchodních hal s potravinami? Třeba je lepší namarkovat svůj nákup sám u samoobslužných pokladen, ovšem za žádnou cenu neudělat chybu, protože najít obsluhu, která by pak pomohla, není zcela samozřejmé.

Takový obrázek napovídá, že na návštěvě ohromných nákupních parků nemusí každý vidět něco nutně přitažlivého. Jistě, někdy je užitečné uskutečnit jeden týdenní nákup v areálu, kde je k dispozici veškeré zboží, a pak se tam dlouhých sedm dnů nevrátit.

Sláva nákupních parků skončí

Do saských Drážďan jezdí za nákupy nejen Češi z pohraničí, ale z celé republiky

03815594.jpeg

Saská metropole Drážďany láká díky své blízkosti české turisty a zákazníky. Už dávno není pravdou, že tam jezdí za kulturou a výhodnými nákupy jen Češi z pohraničí. Vyplývá to z údajů kanceláře DRESDEN.info, která se na české turisty specializuje. Drážďany si podle jejích pracovníků české zákazníky získávají velkým výběrem, slevovými akcemi nebo kvalitou. A tamní obchodníci si jich váží.

Zůstává však otázkou, jestli je to všechno úplně správně. Obchod měl, jak známo, v celé historii lidstva významnou společenskou funkci. Stačí zůstat v Evropě, kde právě kolem obchodních tržišť vznikala všechna středověká města.

Člověk si může také vzpomenout, jak si na dovolené užívá nákupů v malých obchodech a trzích cestou na pláž. Právě při těchto zastávkách se nejčastěji seznámí s místními lidmi, získá přehled o produktech z okolního kraje a tato setkání patří k tomu nejcennějšímu, co si z prázdnin přiveze.

Proti tomu jsou obchodní centra něčím neosobním. Leží za městem a nemají ani ambici stát se základem jakékoli komunity. Veškeré kontakty jsou formální, smyslem je dopravit domů co nejvíce zboží bez zdržování. Procházky mezi obchody módních řetězců jsou chabou náhradou nákupů v centrech bohatých evropských měst.

Nakonec nikdo nemůže popřít, co je základem velkých obchodních center. Vznikla na principu supermarketů Aldi, které si vzaly za vzor zásobování německého wehrmachtu, kde šlo o to, dodat co nejvíc potravin co nejrychleji co největšímu počtu vojáků. Co je v případě Aldi a jiných obchodů s potravinami praktické, protože člověk v celodenním shonu opravdu někdy potřebuje rychle nakoupit, nemusí být výhodné pro člověka, který potřebuje léky, zahradní potřeby, místní potraviny a podobně. Proto sláva nákupních parků jednou skončí a také zdá, že jejich vzestup je u konce už dnes. 

Petr Holub

Jak jinak vysvětlit, že se už nezvyšuje obrat tuzemského maloobchodu, konkrétně letos v prvním pololetí nevyrostl ani o tři procenta, tedy nejméně od roku 2013, i když se mzdy reálně zvyšují skoro o sedm procent. Unifikovaná nabídka nákupních center už přestává zajímat, z toho těží internetové obchody, jejichž obrat se zdvojnásobí za tři nebo čtyři roky. Před ruchem gigantických areálů lidé utíkají do digitálního světa a začíná nová kapitola nákupů.

autor: Petr Holub
Spustit audio