Petr Holub: Proč šetřit jednoduše, když to jde složitě

Ministři zveřejnili rozpočtová opatření na několikahodinové tiskové konferenci a netají se tím, jak obtížné bylo najít dohodu nad tak komplexním materiálem. Proti tomu se opozice předhání s nesmiřitelnou kritikou a všichni očekávají, že schválení balíčku budou zase provázet obstrukce.

Čtěte také

Petr Holub: Jenom nejsou slyšet. Většina podporuje vládní balíček

Úsporné balíčky ostatně vždycky způsobily politické bouře, přinejmenším v Česku. Do roka od schválení balíčku padla vláda Václava Klause i Petra Nečase, jen o pár měsíců déle to trvalo kabinetu Vladimíra Špidly. V této chvíli už zvoní hrana také vládě Petra Fialy, řekl by fatalista.

Poprask kolem vládních úspor ovšem ukazuje něco jiného, konkrétně upozorňuje, že zdejší demokracie má dosud rezervy. Vzorem může být Německo, kde obdobný balíček chystají v úplném klidu kancléř Olaf Scholz s ministrem financí Christianem Lindnerem. V rozpočtu na rok 2024 se rozhodli ušetřit 20 miliard eur, tedy podobně jako tuzemská vláda téměř pět procent rozpočtových výdajů.

Neutrácet, když na to nemám

Čtěte také

Jiří Leschtina: Co zbývá koalici? Odvážná hra vabank

Podle agentury Bloomberg se už také dohodli, že z rozpočtu každého ministerstva prostě škrtnou pár procent, jedinou výjimkou bude obrana. Sociálnědemokratický kancléř Scholz má problém s tím, že se budou škrtat také sociální dávky, ovšem liberální ministr Lindner na tom trvá. Jaký má smysl škrtat, když se největší kapitola nechá stranou, navíc bez závažného důvodu. Naopak zvyšování daní je ministr připraven vetovat.

Také Scholzův a Lindnerův plán může narazit, konkrétně ve chvíli, až bude třetí vládní strana Zelených postavena před nutnost škrtat ve výdajích na boj s klimatickou změnou. V zásadě ale jde o rutinní debatu mezi experty a ministry, kteří veřejnost s výsledkem seznámí ve chvíli, až do Bundestagu půjde hotový rozpočet.

Při srovnání s Německem to vypadá, že tuzemští ministři trpí při úpravách rozpočtu zvláštními zábranami. Pokusí se vylepšit rozpočtovou bilanci, to je stejné, přípravu balíčku však inscenují jako velké reformní divadlo, při kterém jde o to přesvědčit veřejnost, že nikdo nebude ani v nejmenším trpět.

Čtěte také

Petr Hartman: Zveřejněním tzv. konsolidačního balíčku nic nekončí, spíš teprve začíná

Dnes už je vidět, jak je tento přístup kontraproduktivní. V rozpočtech jednotlivých ministerstev se bude škrtat, i to je stejné jako v Německu. Ovšem na sociální dávky nikdo sahat nebude, mimo jiné s argumentem, že škrty by se snížila porodnost, naopak důchody se budou nadále zvyšovat podle obvyklého valorizačního vzorce a stejně tak státní příspěvek na zdravotnictví.

Zvyšování výdajů v časech rekordního schodku je neobvyklá věc, proto je nezbytné podniknout i další neobvyklá opatření, tedy zvýšit daně i ve chvíli, kdy se ekonomika jen těžko probouzí z recese.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Může to být tím, že tuzemská vláda složená z konzervativních a liberálních stran je ve skutečnosti nalevo od německých sociálních demokratů. Pravděpodobnějším důvodem však bude určitá nezkušenost stran a voličů, kteří si ještě nezvykli, že se ve složitých časech vyplatí jednoduchá řešení, například neutrácet, když na to nemám peníze a podobně.

V každém případě je dobře, že se vláda do rozpočtových úspor pustila. Na jejích případných chybách se poučí následovníci.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy