Petr Holub: Proč se Ťok snaží vykoupit lom Dobkovičky
Snaha státu, respektive ministra dopravy Dana Ťoka, koupit lom v Dobkovičkách, vypadá na první pohled šíleně. Ministrovi lidé nejdříve podají na majitele lomu trestní oznámení za to, že svou činností uvolnil sesuv a způsobil tak miliardovou škodu stavbě dálnice D8.
Tím ho označí za nepřítele a škůdce státu, v následujícím kroku s ním však chtějí obchodovat.
Racionálně by tento krok šlo vysvětlit tím, že Ťokovo ministerstvo a Ředitelství silnic a dálnic jednají z pozice moci. Sesuv na dálnici D8 lze označit za fiasko státního investora, který naplánoval stavbu přes nestabilní sesuvné území. Takové hodnocení se ministrovi ani státním manažerům nelíbí, proto se snaží hodit vinu na blízký lom, který prý sesuv způsobil.
Majitelé lomu se pochopitelně brání a odkazují na různé posudky, které přinejmenším vždycky tvrdí alespoň to, že by sesuv dálnici nezničil, kdyby sama stavba neporušila stabilitu hornin v daném území.
Tento odpor by bylo nejjednodušší překonat, kdyby se lom prostě koupil. Pak už by převládla ministerská verze, podle níž sesuv způsobila činnost lomu. Nikdo na straně státu neudělal chybu a dálnice se nějakých dalších karambolů bát nemusí, protože neomylný stát převezme nad činností lomu kontrolu.
Takové vysvětlení by ještě bylo v pořádku. Státní úředníci zkrátka chtějí potvrdit tradiční maximu, že „stát má vždycky pravdu“. Lze s tím polemizovat, přesto se tento výklad drží v navyklém řádu věcí.
Racionální řešení není možné
Potíž je v tom, že ani takový výklad nemá logiku. Spor o viníka sesuvu, který zničil část dálnice D8, je do značné míry zástupný. Ani když převáží názor, že viníkem závalu z roku 2013, nebo alespoň jeho spouštěčem, je lom Dobkovičky, pak se tím nezakryje fakt, že se dálnice staví přes sesuvné území.
Pochopitelně bude docházet k dalším sesuvům a budou se také hýbat mosty Prackovické estakády. Ještě dnes je kvůli tomu omezen provoz na dálnici jen na dvou pruzích a nikdo se neodvažuje vyloučit, že k dalším omezením dojde i v dalších měsících. Proč tedy podnikat složitou operaci, aby se otupila jedna možnost kritiky, když takových možností je celá řada.
Smysl dává jiné vysvětlení. Malérů kolem sporného úseku D8 je celá řada a dost možná jich bude přibývat. Co když se třeba opěry Prackovické estakády budou hýbat i nadále? Pak bude třeba nasadit všechny síly k tomu, aby se veřejnosti nějak vysvětlil tento problém. Když se přitom zapomene na zával z roku 2013, bude to jen dobře.
Jinými slovy: problém s Prackovickou estakádou je vážnější, než dosud státní úřady chtěly připustit. Dá se jim věřit, že nehrozí nějaké bezprostřední nebezpečí, protože se pohyby opěr a pilířů na estakádě monitorují. Přesto se je dosud úplně nepodařilo zastavit, jak svědčí fakt, že státní investor používá jeden po druhém různé nástroje, jak estakádu znehybnit.
Po odlehčení náspu, nasypání štěrkových stěn a kotvení se sáhlo ještě k injektáži, která má svah zpevnit. Dálnice však vede přes sesuvné území a tam se nedá vyloučit žádné překvapení. Vykoupení lomu se může zdát nesmyslné, přesto je snahou o racionální řešení. Nutno však připustit, že racionální řešení není možné ve chvíli, kdy samotný fakt, že se dálnice postavila přes sesuvné území, odporuje jakýmkoli rozumným pravidlům.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
