Petr Holub: Přicházejí vyšší daně. Je to bezpečné?
Možná k tomu dojde v pátek, možná někdy jindy. Tento týden se totiž Sněmovna vzbudila do času zdržování, odkladů a obstrukcí, proto není úplně snadné předpovědět, kdy se podaří projednat zákon o daních.
Daně jsou vždy dobrým důvodem k obstrukcím, jak svědčí nekonečný, tedy pět let dlouhý příběh EET, a teď míří do třetího čtení norma, u které je už z názvu zřejmé, že si zasluhuje tu nejvyšší pozornost opozičních i koaličních poslanců.
Čtěte také
Abychom byli přesní, jmenuje se „vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů“. Tento název je z pohledu veřejné debaty důležitější, než samotný obsah zmíněné novely, protože v něm vláda přiznává, co dosud vždy zpochybňovala.
Budou se zvyšovat daně, protože není dost peněz, ze kterých bychom mohli platit zvyšování důchodů či rodičovských příspěvků, hradit vyšší náklady na nemocenskou a platy státních zaměstnanců včetně učitelů.
Takové zdůvodnění by mohlo značné části voličů stačit. Důchody, sociální dávky i vyšší příjmy učitelů jsou užitečná věc, proč tedy nesehnat peníze tím, že se mírně posunou nahoru sazby u některých bezvýznamných daní. Tím spíše, že opravdu nejde o nic mimořádného.
Makroekonomické chování vlády
Čtěte také
Osm miliard korun se vydělá na vyšší dani z tabáku, jedna miliarda na dani z lihu, o 400 milionů se zvýší daň z hazardu. To může dokonce prospět dobré věci, tedy odradit zvláště mládež od nebezpečných návyků. O pět miliard zaplatí pojišťovny jako daň ze svých rezerv – nutno však dodat, že se tento efekt projeví až v roce 2021.
K tomu je třeba připomenout, že jiný zákon, který teprve čeká na první čtení, prodlouží o patnáct dní lhůtu, do kdy musí finanční úřady vrátit podnikatelům zálohy na DPH. Stát na tom v příštím roce jednorázově vydělá 16 miliard, ale podnikatelé příliš neztratí. Bylo by snad možné, aby opozice přimhouřila oči, a tentokrát výjimečně zvyšování daní nebránila.
Na druhé straně je možné pochopit i opozici. Česko zvyšovalo daně v trpkých letech finanční krize, kdy nezbývalo nic jiného, ovšem od té doby sazby dolů nešly snad jen s pár bezvýznamnými výjimkami. Nikdo si ani nedal práci vyrovnat studenou progresi u daně z příjmu zaměstnanců, kteří tak přicházejí o desítky miliard ročně.
Čtěte také
Během prosperity si stát příliš zvykl utrácet a teď toho nechce nechat, i když v příštím roce už daňové příjmy nepůjdou nahoru tak rychle jako dosud. Nevládní poslanci tedy nepranýřují jednotlivé tituly, které zvyšují daně, ale makroekonomické chování vlády, která zvyšováním zátěže zvláště u podnikatelů zhoršuje situaci v časech ekonomického zpomalení.
Zvýšit výdaje na spotřebu ve chvíli, kdy se průmysl propadá do krize, není metodou, kterou by bylo třeba předem zatracovat, a právě na tu metodu chce podle vlastních slov vsadit premiér Andrej Babiš.
Opravdu se tímto způsobem může nějaký čas překlenout těžké období. Jenže stojí za vážnou debatu, jestli může tato metoda fungovat v zemi tak závislé na zahraničním obchodu jako je Česká republika. Když například klesající vývoz průmyslových výrobků doplní dovoz spotřebního zboží, riziko krize se tím ještě prohloubí.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
