Petr Holub: Osudový rok českého piva
Zpráva o katastrofálním výpadku českého piva nevzbudila pozornost, jakou zasluhuje, i když o katastrofu jde v každém případě.
Spotřeba piva v Česku totiž loni byla nejmenší od roku 1960. Celý výpadek má jediný důvod. Hospody byly značnou část roku zavřeny, průměrný Čech proto vypil v hospodě asi 70 piv, zatímco v roce 2019 to bylo o polovinu víc. Piva z lahví nebo plechovek se prodalo zhruba stejně. Zpráva od Českého svazu pivovarů a sladoven obsahuje větu, že „krize se promítá do obchodních ztrát, ale i osudů celé řady lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží“.
Čtěte také
Paradoxně se může stát, že stížnosti pivovarníků, sládků a hospodských narazí na zeď nepochopení, a mohou dokonce vyvolat podrážděné reakce. Na co si vlastně ti lidé stěžují? Každý chápe, že to mají těžké, ale v uplynulých měsících to přece měli těžké všichni. S odstupem by se dokonce dalo říct, že omezit přístup k alkoholu může mít pozitivní vliv na zdraví a duševní stav populace.
Nejde ani zapomenout, že stát z peněz daňových poplatníků umožnil většině hospod přežít. Řekněme si to na rovinu, výrobní procesy a služby spojené s pivem nejsou z hlediska tuzemské ekonomiky úplnou nezbytností. Pokud pivovary a hospody přežijí, bude dobře, ale lidé se bez nich také obejdou.
Kulturní hodnota
Čtěte také
Odehnat stesky pivovarníků se ale tak snadno nepodaří. České pivo a česká hospoda jsou totiž něčím, co přesahuje jednotlivce, kteří v oboru obchodují, a také dobu, ve které dnes žijeme.
Pivo má v českých zemích doloženou tisíciletou tradici. Jeho výroba i konzumace se staly součástí národní kultury, to znamená, že souvislosti pivních rituálů není možné pochopit bez toho, že se člověk zabydlí v české společnosti. Možná platí naopak, že česká kultura v tom širším smyslu by bez piva vůbec nebyla českou kulturou.
Stejně důležitá je ovšem zdánlivě přízemní ekonomická rovina. Tuzemský potravinářský průmysl prochází úpadkem a v zásadě nemá nic, co by nabídl jako svou jedinečnou specialitu. Česko se stává zemí, která je odkázána na odvětví spojená s chemií, výrobou strojů nebo prostě zpracováním železa, zemědělské plodiny ale nedokáže kultivovat ani do té míry, aby uspokojila vlastní potřebu, natož aby s nimi zamířila na zahraniční trhy. Jedinou výjimkou je v tomto směru pivo, poslední naděje, že také Čech dokáže produktům svých polí dodat vyšší hodnotu. Pivaři dnes mají výrobce i prodejce v každé malé obci, tím podporují hospodářskou soběstačnost odlehlých oblastí.
Kultura piva je jedinečná a ekonomika také. Normální časy se vrátí, až je budeme moct zapít ve stejné hospodě a stejnou značkou piva, jakou jsme pili před pandemickou krizí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Čína masivně investuje do výzkumu. Brzy možná budeme měnit pivo za technologie, varuje ekonom
Evropa není na Číně závislá, pokud jde o export, který průměrně tvoří jen asi 2,5 procenta, důležitější je čínský dovoz základních vstupů v dodavatelských řetězcích.
-
Proč se vyplatí investovat do piva
Martin Pacovský zachránil výrobu piva ve Znojmě a v Jarošově a jeho skupina Gourmet Invest nabízí investice do minipivovarů. Moderuje Robert Břešťan.
-
David Klimeš: Pitím piva proti alkoholismu. Vláda čepuje ve všech sazbách DPH
S Novým rokem vyvrcholil u nás boj vlády proti závislostem. Stát zvedl spotřební daň u lahve 40% destilátu o devět korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.