Petr Holub: Obvinění z Nagygate na svobodě

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan

Zase je někdo rovnější. Přesně tato myšlenka napadne člověka, když se doslechne o tom, že krajský soud v Ostravě propustil z vazby další tři obviněné v případu Nagyová, včetně ředitelky kanceláře premiéra, po níž je tato aféra pojmenována. Měsíční vazba za tím účelem, aby obvinění neovlivňovali svědky, by ovšem mohla být dostatečná. Není tedy důvod předem podezírat soud, že se chystá dosud nejvážnější polistopadový korupční případ nějakým nepřípustným způsobem ovlivňovat.

Přesto se člověk nezbaví pocitu, že privilegovaní mají možnosti a výhody, o kterých se běžnému člověku nezdá. V první řadě je tu případ Davida Ratha, který je ve vazební věznici zavřen už patnáct měsíců. Samozřejmě se to dá racionálně vysvětlit. Bývalý středočeský hejtman zůstává ve vazbě, protože se soudce obává jeho útěku. Obžaloba mu přece stanovila vyšší trestní sazbu. Přesto tím není úplně vysvětlena otázka, proč se soudce neobává útěku obviněných z Nagygate.

Vážnější pochybnosti budí vzpomínka na to, jak počátkem týdne ostře napadali justici významní politici od exprezidenta přes expremiéra k exministrovi financí. Může tedy někdo vyloučit, že se soudci polekali a koncem týdne pustili de facto všechny obviněné, tak zní druhá nepříjemná otázka.

Přistupuje k tomu sporný verdikt Nejvyššího soudu, který dnes představil krkolomné zdůvodnění toho, že výměna poslaneckého mandátu za funkci ve státním podniku je projev, tedy něco, za co podle ústavy nemusí být poslanec trestán.

Pochopitelně jde všechno vysvětlit tím, že obvinění v případu Nagyová mají prostě dobré právníky a že se jejich setrvalý tlak zúročil propuštěním obviněných během jednoho týdne. Nakonec sám vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, který je za vyšetřování odpovědný, přislíbil, že obviněné propustí do poloviny srpna.

Takové vysvětlení velmi pravděpodobně vystihuje skutečnou situaci. Nagygate je velmi závažný případ, obviněni byli velmi vlivní lidé, kteří mají ještě vlivnější přátele, a dá se tedy předpokládat, že si dokážou zajistit špičkovou právní ochranu. V tom si skutečně nejsou všichni lidé rovni. Nad tím se dá povzdechnout, ale to je zhruba všechno, co se dá proti tomu dělat.

V této chvíli jde o to, jak bude dál probíhat vyšetřování. Policisté z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se pustili do případu, který překonává všechna měřítka tím, že má postihnout a pokud možno zlikvidovat korupční prostředí, které se za dvacet let vytvořilo ve státních podnicích řízených politiky. Tyto státní podniky vypisují každoročně veřejné zakázky v řádu miliard korun a značná část zakázek je provázena skandály, které se týkají možných ztrát rovněž ve výši miliard.

Proto by bylo dobré, kdyby policisté případ došetřili, nakonec mají ze svého červnového zátahu rozsáhlý materiál, který by měli během letních měsíců vyhodnotit. Na základě analýz pak může vyšetřování postoupit mnohem dál, než dospělo obviněním osmi lidí v případu Nagyová.
Politici by teď měli nechat vyšetřovatele i státního zástupce Ištvana na pokoji, nakonec už nikoho z jejich známých soud ve vazbě nedrží.