Petr Holub: Nevíte, co letos udělá volební systém?

Volební systém by měl být spravedlivý, to znamená, že rozdělení poslaneckých mandátů v příslušné sněmovně by mělo nějak odpovídat hlasování voličů. Nepochybně spravedlivým modelem je poměrný systém, který by například v Česku každé straně přiděloval jeden mandát za půl procenta získaných hlasů. To by však znamenalo, že se do Sněmovny dostane příliš mnoho stran, minimálně 10 nebo 15.

Čtěte také

Petr Hartman: S Babišem nikdy, do voleb určitě

Česko však není Nizozemsko, říkají kritici takového modelu. Zástupci tak velkého množství stran by se nedokázali dohodnout na vládě. Zákonodárci jim dali za pravdu a stanovili kvórum, podle něhož se do Sněmovny může partaj dostat minimálně s pěti procenty hlasů.

Pak se ještě prosadil názor, že by se měly posílit většinové prvky systému, aby zvýhodnily nejsilnější strany. Rozdělením Česka na 14 krajů a přepočtem podle d´Hondtova systému by měly dostat bonus za tím účelem, aby se jim vláda snáze sestavovala.

Například ANO v roce 2017 získalo za necelých 30 procent hlasů 78 mandátů, tedy skoro o dvacet víc než při čistém poměrném systému.

Hlavní skandál předminulých voleb však spočíval v tom, že byly ošizeny nejmenší strany TOP 09 a Starostové, které dostaly za procento hlasů v zásadě jen jeden mandát.

Volební reforma?

Většinové prvky systému tedy měla v minulých volbách oslabit volební reforma. Hlasy se na mandáty podle ní přepočítávají ve dvou kolech, tedy skrutiniích. První skrutinium si podle ní zachovalo dosavadní většinové prvky, dokonce byl d´Hondtův přepočet nahrazen Imperialiho kvótou s ještě silnějším většinovým efektem.

Čtěte také

Radko Kubičko: Hrozí po volbách zase nějaký historický pat? Pozměněný volební systém k němu může přispět

Zavedlo se však ještě druhé skrutinium, kde se poměrnou Hagenbach-Bischoffovou metodou rozdělují po celé republice mandáty, které propadnou z prvního skrutinia – právě to mělo pomoci těm malým. Zní to složitě, a skutečně je to tak složité, že si efekt nového modelu nedokázali představit ani volební inženýři.

Ve volbách před čtyřmi lety propadlo hodně hlasů od stran, které nepřekročily pětiprocentní kvórum, a to mělo za důsledek, že se všechny mandáty až na jeden rozdělily hned v první skrutiniu. Sice se počítalo jinak, ale v konečném součtu získaly partaje skoro stejně hlasů, jako kdyby k žádné reformě nedošlo.

Dokonce byl nový systém ještě o trochu víc většinový, protože jeden mandát od slabšíhoSPD, a druhý od koalice PirSTAN připadly díky nové metodice silnějšímu ANO.

Příznivci poměrného systému mohli být nespokojeni i s tím, že hnutí ANO dostalo o jeden mandát víc než koalice Spolu, která přitom získala skoro o procento víc hlasů. Důvodem byla zřejmě okolnost, že Babišovo hnutí má hlasy lépe rozprostřeny po všech volebních krajích.

Všem měří stejně

Těžko předpovědět, jak letos dopadne druhý pokus s novým systémem. Pokud například do druhého skrutinia propadne 40 mandátů – a to není ani v nejmenším vyloučeno –, bude výsledek mnohem poměrnější než před čtyřmi lety. Ovšem i v tomto případě lze očekávat, že silnější strany dostanou bonus ve výši deseti až dvaceti mandátů.

Petr Holub|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Jinými slovy: Volební systém není živá bytost, přesto lze těžko předvídat, jak se zachová, až bude tentokrát počítat hlasy.

Voličům zbývá jedna nezpochybnitelná útěcha: Současný volební model je spravedlivý přinejmenším v tom ohledu, že platí pro všechny strany bez rozdílu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy