Petr Holub: Nenápadný půvab krajských voleb
Kraj, to jsou jenom ty budovy nedaleko soudu, případně za městským okruhem. Běžně tam člověk nechodí, jenom někdy, když potřebuje potvrzení kvůli stavbě.
Nic by se nestalo, kdyby se krajské úřady zrušily a všechno se vyřizovalo na magistrátě. Informované občany ještě někdy napadne, že kraj platí marketingové akce pro turisty. Krajští úředníci nejspíš mluví do provozu Českým drahám a také na nemocnicích bývá nápis „krajská“.
Čtěte také
Pochopitelně, kraj může za neutěšený stav silnic u nás za vesnicí. Běžná zkušenost s krajem tedy dává za pravdu kritikům, kteří se najdou i na nejvyšších místech státu. Vznik krajů je podle nich největší chybou polistopadového režimu. Bez úřednických regimentů v každém krajském městě by nám bylo lépe.
Vzniká tím otázka, proč chodit k volbám do zastupitelstev, u kterých pravomoci jsou většině občanů záhadou. Není divu, že se krajských voleb účastní zhruba třetina oprávněných voličů a že se jejich podíl stále snižuje. Trend asi dodrží i volby plánované na první víkend v říjnu vzhledem k tomu, jaké panují obavy z koronaviru.
Schopnost ztotožnit se s krajem
Přesto by bylo chybou k volbám nejít a hlavní důvod jde znázornit jednoduchou zkratkou. Nejnižší volební účast tradičně mívají čtyři kraje – Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský. Někdy se celý region shrnuje termínem Sudety, i když celé jejich území nemuselo být dříve osídleno sudetskými Němci.
Čtěte také
Chce se tím ovšem říct, že tyto kraje trpěly víc než ostatní, ať už odsunem obyvatelstva, těžkým průmyslem, nebo kolektivizací. Potíží, zvláště těch sociálních, se nezbavily dosud a místní přirozeně nemají čas ani náladu chodit k volbám.
Jenže právě v této úvaze se skrývá osudná chyba. Obnova krajů symbolizuje fakt, že člověk má kořeny v určitém regionu a že se spolu s ostatními o svůj region stará a hledá jeho prospěch. Sami si zařídí, aby fungovaly služby, aby se zlepšila dopravní síť, aby bylo k dispozici kvalitní vzdělání i práce.
V této souvislosti je rozumné zvolit na úrovni kraje reprezentaci, která bude schopná leccos zařídit, abychom nemuseli čekat, co nám budou chtít vnutit Pražáci, kteří ničemu stejně nerozumí. Skutečně existují kraje, kde jsou lidé patrioty a kde jsou hrdí na místo, kde žijí.
Nízká účast ve volbách ukazuje regiony, kde lidé něco postrádají, tedy schopnost ztotožnit se s krajem. V tomto smyslu není patriotem Ústečan, a už vůbec ne obyvatel Moravskoslezského kraje. Může to být tím, že v těchto krajích žijí převážně nebo do značné míry přistěhovalci. Ovšem není to nic fatálního, záleží jen na nich, jestli se budou chtít se svým krajem ztotožnit, anebo jestli ho budou považovat za dočasnou noclehárnu. Změnu k lepšímu mohou zahájit tím, že zvolí schopné lidi do krajské rady a zastupitelstva.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
