Petr Holub: Nemocnice se vylidňují

Takové hlasy se ozývají hlavně z lékařské komory a potvrzeny byly Ústavem pro zdravotnické informace a statistiku. Pod tím je těžké si něco představit. Proto se v novinách objevují reportáže o vylidněných odděleních nemocnic, která musela být zavřena kvůli nedostatku personálu, ve kterých se k tomu schyluje, nebo kde selhala péče.

Zdravotnictví je na tom líp, příští rok ale přijde daňové poplatníky už na 320 miliard

• Upravit
• Smazat

Je to s podivem, ale letos nás zřejmě nečekají výhružky zdravotníků, hrozících kolapsem zdravotnictví. Idylu ale nečekejte, protože se už ozývají zdravotní setry,že skončí s přesčasovou prací, nebo šéfové lékařských fakult, kteří chtějí víc peněz pro své pedagogy. Ostatní jsou ale spokojeni.

Přesto nikdo jasně nepojmenoval situaci a neřekl: je tohle už krize, anebo zažíváme jen běžné provozní potíže, které se vyřeší třeba současnými kroky vlády, do kterých patří zvýšení platů sester ve směnných provozech a posílení nabídky studijních míst na lékařských fakultách.

Právě skutečnost, že se poměry v českém zdravotnictví nedaří pojmenovat, mohou posloužit jako relativně přesná diagnóza současného stavu. Všechno jde v systému samospádem, a pokud přicházejí změny, pak samovolně a nikdo předem netuší, jak to dopadne. Určité sektory zdravotnictví přestávají fungovat, jak fungovaly dříve, nabíhají na nový režim, se kterým se všichni postupně seznamují.

To je přirozený důsledek toho, že se ministři a vlády jedna po druhé pokoušely o nějaké reformy. Nepodařilo se však transformovat zdravotní pojišťovny a nově tak definovat jejich odpovědnost vůči klientům, regulovat přístup pacientů k péči pomocí poplatků, stanovit základní síť nemocnic a ambulancí, nastavit platby nemocnicím podle jejich výkonů, definovat roli fakultních nemocnic v systému, zlepšit postavení absolventů lékařských fakult. Nad vším se nakonec mávlo rukou a ministři se spokojili s funkcí údržbářů.

Postarat se o slabé a nemocné

Samospád českého zdravotnictví se také řídí určitými pravidly. Na první pohled rozhoduje poptávka pacientů, kteří mají možnost žádat péči v každém zdravotnickém zařízení. Nutno však připomenout, že jde o neinformovanou poptávku. Pacienti přirozeně sami nevědí, jaká je pro jejich léčení nejlepší dostupná nabídka. Zároveň jsou zdravotnické kapacity zatěžovány zbytečnými úkony a nezbývá pak personál na skutečně potřebné zákroky.

Dejme více peněz a lepší podmínky našim lidem, až pak vozme pečovatele z Ukrajiny, žádá odborářka

• Upravit
• Smazat

Rekordně nízká nezaměstnanost v Česku vyvolává v některých oborech akutní nedostatek lidí. Mezi ně patří i sféra sociálních služeb. V té by mohli v dohledné době doplnit stavy pečovatelé a pečovatelky z Ukrajiny. Program, který má urychlit jejich zaměstnávání, chystá rezort práce a sociálních věcí. Je to správná cesta k zajištění péče o seniory nebo zdravotně znevýhodněné?

Na významu nabývá role patronů, do které se často proti své vůli dostávají městské a krajské samosprávy nebo státní úřady. Spočívá v tom, že politici na místní i celostátní úrovni jsou schopni zajistit potřebné peníze, když už nestačí zdroje ze zdravotního pojištění. Zdravotnický systém se atomizuje a jeho jednotlivé části pomalu přestávají navzájem komunikovat.

Pochopitelně zdravotnictví dál funguje a fungovat bude, nakonec do něho proudí hodně peněz, byť nestačí na financování všeobecně dostupného a efektivního modelu, známého ze západní Evropy. V této chvíli je tedy možné pokrčit rameny a čekat, kam se zdravotnictví ještě dostane, a mlčky připustit, že eroze bude pokračovat.

Petr Holub|foto: Khalil Baalbaki

Druhou možností je popsat aktuální situaci a dohodnout se na nejvyšší možné úrovni, co se s tím dá okamžitě i s nějakou perspektivou udělat. Otázka zní, do jaké míry je česká společnost schopná postarat se o slabé a nemocné, a veřejnost by měla jako odpověď vyžadovat víc, než neurčité fráze.