Dejme více peněz a lepší podmínky našim lidem, až pak vozme pečovatele z Ukrajiny, žádá odborářka

„Dlouhodobě nám chybí víc než 2 tisíce pracovníků v sociálních službách, a toto je jedna z cest. Pokud nemůžeme dlouhodobě najít pracovníky od nás, tak je na místě situaci řešit i tímto způsobem,“ uvedla v pořadu Pro a proti ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO).

Ta uznala, že je třeba v těchto namáhavých profesích zajistit jejich společenskou prestiž a lepší podmínky, tedy navyšovat mzdy a starat se o pravidelnou valorizaci.

„Už dnes je ale mnohem víc pracovních pozic volných, než je uchazečů o zaměstnání. Je to velmi fyzicky i psychicky náročná práce a na tato místa se dlouhodobě úřadům práce nedaří pracovníky nalézt.“

Zkušenosti s personálem z Ukrajiny jsou prý výborné. „Jak jsem minulý týden hovořila se zástupci krajů, tak i poptávka je po nich obrovská.“

Prioritou bude z Ukrajiny přivést zdravotní sestry, tedy kvalifikované síly... Tak bude tato péče ještě kvalitnější a bezpečnější pro klienty. Navíc tito lidé jen doplní stavy, není to žádný masový příliv pracovní síly z Ukrajiny.
Jaroslava Němcová

Navíc nejde o první opatření v sociální oblasti, upozornila ministryně. „Navýšili jsme rozpočet na sociální služby o 3,3 miliardy korun. Díky tomu, jak potvrzují zástupci krajů, se velmi zlepšily materiální podmínky, ale vyplácejí se i vyšší odměny než v minulém roce.“

Protože se jedná o ošetřovatelskou péči, tak kvalita péče může být jen vyšší, když na tato místa přijdou ukrajinské zdravotní sestry. „Mám zkušenosti, že pracovníci z Ukrajiny jsou velmi rychle schopni odbourat i jazykovou bariéru.“

„Určitě budeme hovořit v rámci přípravy o dalším zvyšování mezd a platů, ale už letos došlo k razantnímu navyšování prostředků do sociálních služeb. Pokud bude dál růst ekonomika, tak k dalšímu zvyšování mezd určitě dojde,“ ujistila ministryně v demisi Jaroslava Němcová.

Problémem je i jazyková bariéra

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková je přesvědčena, že je spíše potřeba zlepšit pracovní podmínky stávajících zaměstnanců, získat nové pracovníky z České republiky, a až potom řešit zaměstnance z Ukrajiny.

„V současné době je průměrný plat v České republice 29 500 korun, v sociálních službách je 23 876 korun, tedy 5 tisíc korun pod celostátním průměrem... A to pečovatelé pracují o svátcích, v noci a s velkým množstvím přesčasů. Právě nízké platy a mzdy jsou hlavní příčinou, proč se lidé do sociálních služeb nehrnou.“

Je ale nutné změnit nejen finanční ohodnocení. „Jsou třeba i lepší pomůcky a vybavení. Je to jedna z věcí, která pomáhá zaměstnancům v tom, aby tuto fyzicky i psychicky náročnou práci vydrželi.“

Kvalifikace sestřiček z Ukrajiny je jiná než česká. Zde se řídíme směrnicí Evropské unie, sestry musejí mít vysokoškolské vzdělání... Na Ukrajině to mají jinak... Opakovaně jsme upozorňovali na jazykovou bariéru... O té si myslím, že je hodně velkým problémem.
Dagmar Žitníková

Protože jsou sociální služby především založené na přímé komunikaci, vidí Žitníková zásadní problém v jazykové bariéře ukrajinských pracovníků a pracovnic. „Pochopení konkrétního člověka je zásadní pro to, aby se cítil dobře.“

Spoléhat na zahraniční personální rezervy je prý až tou poslední cestou. „Měli bychom se spíše zaměřit na úpravu pracovních podmínek, na úpravu platů... Budeme opět na příští rok navrhovat 10% růst tarifních platů, což jen pro informaci představuje asi 1500 korun.“

„Byla jsem ráda, že ministerstvo zaujalo kladný postoj ke zvýšení platů. Ale když se podíváte na to, jak se daří ekonomice, tak je určitě nutné posílit platy i letos. Když by k tomu nedošlo v sociálních službách, tak by situace byla zase taková, jaká je,“ shrnula Dagmar Žitníková.