Petr Holub: Na obzoru horší ekonomické časy? 

12. červenec 2018
peníze, mince, světem hýbou peníze, dluhy, koruny (ilustrační obr.)

Odehrávají se věci, které se už v tuzemském hospodářském životě dlouho nestaly. Inflace opět vyrostla přes 2,5 procenta a odborníci prorokují, že nás proto ještě v létě čeká další zvýšení základní sazby České národní banky. A předpovídají tento krok přesto, že banka svou sazbu zvýšila na dlouho nevídané jedno procento teprve nedávno v červnu. S tím jsou spojeny další pozoruhodné události.

Především se čeká další zvýšení úroků u státních dluhopisů. To jinými slovy znamená, že si Česko bude půjčovat dráž než dosud, a to je jistě změna proti období posledních sedmi let, kdy se náklady na státní dluh snižovaly. 

Jiným důsledkem pak bude, že vyrostou úroky vůbec na každou půjčku občanům i podnikům. Stejně neobvyklou událostí je oslabení koruny. Česká měna posilovala od loňska, kdy centrální banka přestala držet podhodnocený kurz, teď však relativně rychle oslabuje až k šestadvaceti korunám za euro. To je v každém případě nepříjemnost pro ty, kdo se chystají na zahraniční dovolenou.

Dluhy a populisti

Rostoucí ceny, vyšší úroky za půjčky i dražší zahraniční měna jsou špatnými zprávami pro každého občana, nejsou ovšem tolik dramatické, aby někoho přivedly do vážných problémů. Všechny zmíněné údaje prostě ukazují, že ve vzdálenější budoucnosti nemusí být všechno tak dobré, jak jsme si v poslední době tak snadno zvykli.

Zneklidňující je na všech zprávách o změnách ekonomického počasí jiná věc. Umožňují totiž srovnat poměry v Česku s výčtem rizik, které mohou vést k nové globální krizi. 

ČNB chystá zpřísnění hypoték. Vlastní nemovitost není lidské právo, říká Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Česká ekonomika roste už několik let solidním tempem, nezaměstnanost je nejnižší v celé Evropské unii a mzdy by letos měly podle prognózy hospodářské komory růst o 8,6 procenta. Zároveň ale někteří odborníci tvrdí, že se ekonomika tzv. přehřívá.

Tato čtyři rizika vypočítal ekonom Sony Kapoor pro agenturu Bloomberg. Za prvé, ekonomika je zadlužená ještě víc, než byla před krizí roku 2008 a to samozřejmě platí i pro Česko s jeho neustále deficitními rozpočty. Za druhé, úrokové sazby centrálních bank jsou stále blízko nule, aby podpořily krizí oslabenou ekonomiku. Po nástupu nové krize už nebude tento nástroj k dispozici. To platí i pro Česko přes všechno zvyšování sazeb. 

Třetím rizikem je nástup populistů, kteří spíše rozhazují, místo aby vrátili ekonomice předkrizový řád. Česká vláda slibuje dokonce laciné pivo a místo mezi populisty si jistě zaslouží. Nakonec globální ekonomice škodí, jak padá důvěra v systémy mezinárodní spolupráce. Při tuzemské distanci k Evropské unii se to týká také Česka.

Šikmá plocha?

Kapoor chce výčtem rizik upozornit, že ekonomická stabilita je křehčí, než si dnes myslíme, a že se tedy můžeme dočkat nemilých překvapení. Samozřejmě tím nechce strašit, ale upozornit, že je na místě snaha všechna zmíněná odstranit nebo alespoň oslabit. Tomu jistě musí dát za pravdu každý, kdo se o ekonomiku zajímá jen povrchně.

Petr Holub

Euro je o korunu dražší, než mělo být, úroky u půjček o procento vyšší, zdražuje se benzín a bydlení. Přesto ještě nejde o nic vážného. Za příznak toho, že se poměry mohou zhoršit nečekaně a opravdu citelně, však můžeme zmíněné zprávy považovat určitě. 

O tom, že se celá zdejší ekonomika dostala na šikmou plochu, je možná předčasné mluvit, jistě to však už dnes vyloučit nemůže nikdo.