Petr Holub: Na levnější elektřinu si ještě počkáme
Polostátní energetický gigant ČEZ předpokládá, že letos odvede státu 100 miliard korun na dividendách, obvyklých i mimořádných daních. Vedle toho očekává, jak uvedl mluvčí společnosti, čistý zisk na úrovni 30 až 40 miliard korun. Člověk se po vyslechnutí takové zprávy musí nutně zamyslet, v jakém světě žijeme.
Samotný ČEZ za nic nemůže. Podniká na trzích, jejichž pohyb sám může sotva ovlivnit, a jeho výhodou se stalo, že v časech nedostatku dokáže vyrábět elektřinu ve velkém objemu. Na místě je proto otázka, kam se vlastně energetické trhy pohybují. Bilance české skupiny ČEZ ostatně není ve světě žádnou výjimkou.
Čtěte také
Kdo chce chování trhů s elektřinou, plynem či ropou vysvětlit, ten může sledovat dvě hypotézy. Podle jedné z nich šlo jen o výjimečný výkyv způsobený ruskou agresí na Ukrajině.
Ceny i zisky energetiků opět klesnou na slušnou úroveň a přinejmenším pár desetiletí se nic podobného nebude opakovat. Existuje však druhá možnost, že o výjimku nejde, ale že došlo k zásadnímu převratu energetické politiky vyspělých průmyslových států s důsledky pro celou společnost.
Když nefouká a nesvítí slunce
Tento výklad nelze vyloučit, jak naznačuje aktuální spor, který nastal v Německu okolo definice nezbytné infrastruktury, tedy o tom, komu není možné vypnout elektrický proud v případě nedostatku. Zjistilo se totiž, že se do této nezbytné infrastruktury nepočítají nabíjecí stanice pro elektroauta ani tepelná čerpadla, která rovněž nefungují bez dodávky elektřiny z venku. Příznivci green dealu proti takovému výkladu protestují a požadují změnu zákona.
Čtěte také
Konflikt ukázal, že se energetická infrastruktura dosud dělí na dva sektory. Na jedné straně jsou projekty na principu zelených energií, do kterých patří spotřebiče jako právě elektromobily a čerpadla, ale také zdroje typu solárních či větrných elektráren. Do nich značná část společnosti vkládá naděje s vidinou, že budeme schopni vyrábět a využívat elektřinu bez zatěžování životního prostředí.
Na druhé straně však jsou ti, kdo nakonec vždycky zařídí, že v zásuvkách bude elektřina, i když třeba nefouká a nesvítí slunce. Ekologické zdroje toho dosud nejsou schopny, naopak majitelé ekologických spotřebičů průběžné dodávky hlasitě požadují.
Tím logicky roste význam dodavatelů typu české společnosti ČEZ, kteří dokážou zajistit elektřinu vždy a v potřebném množství. Vedle toho posiluje i role státu, přesněji řečeno jeho regulací na udržení snesitelných cen pro spotřebitele. V této situaci je možné nadále zelenou energii podporovat, paradoxně však za cenu, že se jen posílí pozice dodavatelů energie z fosilních zdrojů a také státu. Ale třeba jde při současné energetické krizi opravdu jen o výjimečný výpadek.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
