Petr Holub: Korupční perpetuum mobile na dotace

Na první pohled mlátí předseda Gazdík prázdnou slámu. Ze sedmi set padesáti miliard korun, přidělených Evropskou unií Česku v letech 2007-2013 se nepochybně značná část v korupci ztratila, nemluvě o desítkách miliard, které se zřejmě nepodaří vyčerpat v důsledku zdržení způsobeného právě korupčními skandály. To ale není žádná novinka.

Ovšem předseda poslanců TOP 09 mluví o něčem jiném, o pěti stech miliardách korun, které Česko dostane jako dotace v dalším rozpočtovém období, v letech 2013-2020. Právě letos musí vláda rozhodnout, jakým způsobem se budou tyto dotace čerpat a jaké cíle jimi bude chtít dosáhnout.

Vláda zatím nestanovila žádné přesné cíle, jak pomocí dotací zlepšit veřejnou infrastrukturu, veškerá pozornost se soustřeďuje na to, jak a hlavně kdo bude peníze rozdělovat.

Při takovém přístupu není divu, že vysoký koaliční politik hovoří o korupčních plánech, zvlášť když je zároveň představitelem starostů malých obcí. O rozdělování dotací se totiž domlouvají představitelé ministerstev a krajů. Podle dosavadních plánů vznikne šest nebo sedm dotačních programů řízených ministerstvy. Tato ministerstva, například dopravy, školství, průmyslu a sociálních věcí, přerozdělí zhruba 60 procent z přislíbeného půlbilionu. Dalších 40 procent se pošle do krajů. Nedostanou je ovšem samotné kraje, ale jakési podivné struktury, které se v nich pro čerpání evropských dotací vytvoří. Podle plánu budou dotace rozdělovat obecně prospěšné společnosti vytvořené krajskými samosprávami.

Vzniknou tak nikomu neodpovědné instituce, které mohou peníze utrácet podle libosti, respektive podle předpisů, kterým nerozumí nikdo jiný než jejich úředníci. Pokud peníze utratí nějakým podivným způsobem a budou je muset Evropské unii vracet, tak nebudou mít z čeho a závazky vůči Bruselu uhradí stát, tedy daňoví poplatníci.

Tento model opravdu nahrává korupci do té míry, že se zdá být vytvořen prostě proto, aby se dalo dobře korumpovat. Nakonec se opírá o zkušenosti z čerpání regionálních dotací v současném rozpočtovém období. Kraje čerpaly peníze prostřednictvím regionálních rad, kam jmenovali vedení. Když Brusel nařídil nějaké peníze vrátit, tak představitelé krajů prohlásili, že s regionálními radami nemají nic společného. Náklady prozatím zaplatil stát, který teď hledá cestu, jak peníze z krajů vymoci zpátky. Nové úřady se statusem obecně prospěšných společností budou úplně nepostižitelné.

Předseda Gazdík má tedy pravdu, že se vytvářejí velmi podezřelé struktury na rozdělování eurodotací. Jako představitel malých obcí je navíc oprávněně rozzloben nad tím, že evropské dotace do městeček a vesnic doputují pouze náhodou, v závislosti na libovůli anonymních úředníků, kteří si evropské peníze prostě přivlastní.