Petr Holub: Jako zázrak. Německo zastavilo inflaci
Ani není nutné chodit do supermarketu, ani se nemusí jezdit autem k pumpě. Temné myšlenky o nezvladatelném cenovém růstu probouzí samotný pohled na číselnou křivku, jak každý měsíc zrychluje inflace. Jedenáct procent, dvanáct a půl, čtrnáct a naposledy šestnáct procent za květen. Při publikaci každého nového čísla neopomenou analytici dodat, že tak rychlý nárůst cen opravdu nečekali.
Čtěte také
Teď došlo k překvapení také v Německu. Analytici nečekali, že meziroční míra inflace poklesne, přesto právě to se v červnu přihodilo.
Zboží proti loňsku podražilo o 7,6 desetin procenta, tedy o tři promile méně, než tomu bylo v květnu. Tak nezvladatelná inflace nevypadá.
Vyplatí se i delší pohled proti proudu času. V únoru byla německá inflace na pěti procentech. Vyrostla v březnu po vpádu Rusů na Ukrajinu a od té doby se drží mezi sedmi a osmi procenty.
Experti varují, že všechno nemusí být tak růžové, protože pár desetin procenta z červnové inflace srazila opatření spolkové vlády.
Tedy snížení spotřební ceny benzínu v přepočtu o osm korun za litr a zavedení devítieurového lístku, se kterým je možné jezdit bez omezení celý měsíc regionálními vlaky i městskou dopravou. Až v září přestanou opatření platit, inflace dosáhne nového vrcholu.
Kde jsou rozdíly?
Z českého pohledu ovšem platí, že opatření proti drahotě nejsou v Německu razantnější než u nás. Proto by bylo užitečné vysvětlit, proč německá inflace neroste jako ta tuzemská, najít odpověď však není snadné.
Ceny energií vyrostly v obou zemích stejně, přetrhané dodavatelské řetězce poškozují obě průmyslové země podobným způsobem, oba státy pumpovaly do rodinných rozpočtů covidovou pomoc a ani měnové kurzy se nezměnily.
Čtěte také
Cestu k odpovědi může naznačit detailnější pohled na ceny v Německu. Za březnový nárůst inflace tam mohou jednoznačně energie, jejichž ceny od té doby nerostou. Z šesti na dvanáct procent sice vyskočila inflace u potravin, ovšem u ostatního zboží a služeb růst cen naopak zpomalil.
Jednou větou: Zdražení plynu, nafty a elektřiny u sousedů nezafungovalo jako výstřel z Aurory, po kterém začali s odkazem na vyšší energetické náklady zdražovat všichni, co to dá. Naopak v Česku skoro všichni začali zdražovat skoro všechno.
Proč němečtí výrobci a obchodníci nepřenesli své vyšší náklady na zákazníky, když jejich čeští kolegové to dělají bez jakýchkoli skrupulí, a také proč jsou na to čeští zákazníci ochotní přistoupit, tak zní otázka.
Němci přesně před 99 lety zažili traumatickou zkušenost hyperinflace. Tehdejší zdražení o deset miliard procent uvrhlo do chudoby skoro každého včetně obchodníků, kteří tehdy zdražovali. Byla to drsná zkušenost, dnes se ovšem vyplácí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Debata Plusu: České zdražování aneb Komu hrozí chudoba
Buďte součástí vysílání Českého rozhlasu Plus a přijďte na další Veřejnou debatu, tentokrát v Praze!
-
Zdražování energií a krize ekonomiky s výrobcem automobilů Juříčkem
Hostem Petra Šimůnka je majitel a šéf společnosti Brano Group Pavel Juříček.
-
Hrozí další zdražování potravin? Řetězce odlévají stovky milionů do zahraničí, kritizuje Švihlíková
Kdo si v řetězci zemědělec-zpracovatel-obchodník přičítá nejvyšší zisk? Měl by stát něco vyvodit ze svých kontrol? Téma pro ekonomku Ilonu Švihlíkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
