Petr Holub: Evropa, první poločas rozpadu

Každý, kdo se, i jen povrchně, zabývá evropskou politikou, nebo politikou vůbec, ten může sotva považovat za dostatečný důvod k odkladu, že jeden z účastníků má karanténu. Plánovaný summit měl mimořádně důležitý program. Za kulisu mohl sloužit požár uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos, který vyvolal v celé Evropě spory o pravidla pro přerozdělování uprchlíků.

Čtěte také

Karel Barták: Německé ambice ohledně azylu a migrace narazí na protichůdná stanoviska

Právě uběhlo pět let od chvíle, kdy se Německo jednostranně rozhodlo přijmout statisíce migrantů, a tím způsobilo uprchlickou krizi. To se už nesmí opakovat a zánik tábora Moria připomněl, že společná pravidla dosud nejsou k dispozici. Češi mají v tomto případě jasno – nevezmou jediného uprchlíka –, jednotný názor ale nemají členské státy. Země na pobřeží Středozemního moře v čele s Francií a Itálií chtějí společně se státy Balkánu přerozdělit migranty po celé Unii, severní část Evropy včetně Německa se ale hodlá omezit na finanční nebo personální pomoc.

Protichůdné zájmy

Čtěte také

Tragédie uprchlíků v Řecku. Nechápu, že politiky rozpohyboval až požár v táboře Moria, říká etnolog

Přitom otázka migrantů je pouze jedním z motivů, který Evropu rozděluje. Řecko se dostalo do ostrého konfliktu s Tureckem o kontrolu nad pobřežními vodami a Francie toho využila k námořním manévrům ve východním Středomoří. Unie chtěla pod tlakem Polska a Německa vyhlásit sankce proti Bělorusku, s tichým souhlasem ostatních středomořských členských států to však zablokoval Kypr. Tvrdší postup proti Rusku žádá Německo jako odvetu za pokus o likvidaci opozičního lídra Alexeje Navalného. Středomořské země na oplátku nechápou, proč přes všechny rozmíšky chce Německo s Ruskem zprovoznit plynovod Nord Stream II.

Jednou větou, Evropská unie je v zahraničněpolitickém ohledu rozdělena nejvíc od svého rozšíření v roce 2004. Řešit se to nebude, protože jeden z účastníků jednání má karanténu. Jak podotkl redakční komentář deníku Welt, summit se odložil, protože předem bylo jasné, že se státy ve sporných bodech nedomluví. Sever a jih Evropy mají rozdílné strategické zájmy, mají co do činění s různými soupeři nebo partnery, a než aby došlo k roztržce, to si radši najdou záminku pro odklad.

Petr Holub|foto:Tomáš Roček,Český rozhlas

Občan malé středoevropské země by nad tím mohl mávnout rukou, přece má své starosti, hlavně s koronavirem. Mnozí si ale pamatují, že kdysi mělo Česko jasnou definici zahraniční politiky, která tehdy zněla „zpátky do Evropy“ a určovala jasný horizont společnosti i jednotlivých životů. Ve chvíli, kdy se dvě části Evropy od sebe vzdalují, o jistotu přicházíme, a dokonce nemáme zahraniční politiku, která by z Česka udělala víc než trpný objekt rozhodování na úrovni velkých států.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy