Petr Holub: Dvacet miliard kouzelníkům s čísly
Při vážných zdravotních obtížích vidí člověk svět jinak. Například by jednoznačně souhlasil s návrhem, ať vláda přidá zdravotníkům desítky miliard ze státního rozpočtu ročně. Teď přesně takové opatření schválil kabinet Andreje Babiše (ANO). Platit bude od roku 2027. Chválit za to ale ministry může opravdu jenom člověk, kterého právě trápí nesnesitelné bolesti kloubů.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) si s vysvětlováním hlavu ani příliš nelámal. Letos zdravotní pojišťovny hospodaří se schodkem 15 miliard korun, tím se rozvrací celý zdravotní systém.
Čtěte také
Proto není možné napřesrok valorizovat státní příspěvek pojišťovnám jen o tři miliardy, jak předepisuje zákon, ale mělo by se přihodit rovnou 24 miliard.
Existují ovšem protiargumenty. Letos budou pojišťovny podle svých vlastních plánů hospodařit s částkou 563 miliard. Protože je většina jejich příjmů z pojistného a protože mzdy v tuzemské ekonomice podle oficiálních odhadů v příštím roce porostou, dostanou napřesrok navíc o 27 miliard i bez mimořádné vládní pomoci.
S právě schválenou pomocí si polepší skoro o 50 miliard, tedy o devět procent. Jinými slovy, vládní zdravotnická intervence posílí trend, při kterém státní výdaje rostou rychleji než příjmy. Stát si na výpomoc bude muset půjčit.
Dohlédnout důsledky svých činů
Ani se schodkem pojišťovenských rozpočtů, který se letos plánuje na 15 miliard, to není úplně přesné. Pojišťovny plánují obdobné schodky pravidelně, ovšem stejně pravidelně na konci roku zjistí, že deficit byl o poznání menší, v posledních dvou letech o zanedbatelnou částku šesti až sedmi miliard. Protože na účtech dnes mají 40 miliard, jistě by se pár let obešly bez vládní pomoci, i kdyby jim obvyklé navýšení ani tentokrát nestačilo.
Čtěte také
Je až pozoruhodné, jak se ministr (a s ním pojišťovny) snaží vyhnout ekonomickému kontextu, když bojují o peníze pro svůj resort. Tím, jak jim vláda vyšla vstříc, jenom dokazuje, že má sklon vyhazovat peníze, i když to není potřeba a i když tím zatíží daňové poplatníky ze současných i budoucích generací.
Možná je za tím ale obyčejná neschopnost dohlédnout důsledky svých činů. Třeba ministrova úvaha, že je třeba zlepšit financování, protože brzy nastanou problémy se stárnutím populace, je přece argumentem proti současnému navyšování. Když peníze utratíme dnes, nebude na zvyšování, až to bude opravdu nezbytné.
Ve zdravotnictví je samozřejmě spousta problémů, které by chtěly vyřešit, třeba nízká efektivita a nedomyšlená organizace včetně úzkého hrdla u pohotovosti.
Jsou i problémy s financováním. Jedním z nich je tradiční potíž sektorů, které se platí z veřejných peněz. Najdou se nezodpovědní jednotlivci a v horších případech i zájmové skupiny, kterým nejde o to, jak vykonat co nejvíc dobré práce pro společnost, ale čistě jen o to, jak stáhnout z veřejných zdrojů co nejvíc peněz.
Pokud dnes ministr Vojtěch přidává do systému 20 miliard navíc a přitom neřekne, za co konkrétně mají být utraceny, pak jde na ruku právě těmto vykukům, kteří ze všeho nejlépe umí kouzlit s čísly. Může se stát, že peníze budou dokonce utraceny bez užitku.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
