Petr Holub: Čistá energie? V Česku? Co k tomu říká Glasgow
Poslouchejte vědce a následujte je, kam nás povedou. Tak jednoduše lze překonat klimatickou krizi v očích aktivistů, stačí chtít. Potíž je však v tom, že lidé a zvláště vlády vědce následovat nechtějí. Jakým ale jiným způsobem chtějí zastavit produkci skleníkových plynů a tím postupné oteplování planety, tak zní otázka. Právě takové dilema má rozseknout klimatická konference ve skotském Glasgow.
Aktivisté boje proti klimatické změně označovali konferenci za poslední možnost, jak neblahý vývoj ještě zastavit, jinými slovy, jak pokud možno zítra přejít na čistá paliva, která životní prostředí neničí.
Čtěte také
Již na začátku klimatické konference nikdo nepochybuje, že revoluční naděje zůstanou zklamány. Užitečnou náhradou se ovšem může stát praktický návod, jak s oteplováním a vůbec klimatickou změnou opravdu něco udělat. Svědčí o tom úvodní projevy dvou nejdůležitějších hostů, tedy amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové.
Jak v podrobné reportáži informuje německý deník Welt, oba upozornili, že se nic nedá změnit ze dne na den. Stále totiž nejsou k dispozici dost pokročilé technologie, aby zajistily zásobování lidstva energií z vody, větru a dalších nefosilních či obnovitelných zdrojů. Podle prezidenta Bidena je to úkol na příštích deset let, podle kancléřky to vyžaduje změnu životního stylu většiny obyvatelstva.
Jak změnit bilanci
Těžko může na konferenci někdo přeslechnout, když dva státníci doporučují použít zdravý rozum. Ani nemůžou jinak tváří v tvář poměrům v nejlidnatějších zemích světa, tedy Číně a Indii, které právě teď rozšiřují kapacity uhelných elektráren s argumentem, že bez nich se místní blahobyt nepozdvihne na úroveň západu.
Čtěte také
Samotnému Západu tedy nezbývá než na vlastním příkladu předvést, že vyrábět elektřinu jde s pomocí nových technologií laciněji než obyčejným pálením uhlí.
Poselství se dá přeložit do češtiny. Ani v tuzemsku ještě obrat k čisté energetice neproběhl. Produkce kysličníku uhličitého a jiných skleníkových plynů v posledních letech roste a obnovitelné zdroje dosud pokrývají jen šestinu české spotřeby. Velká většina této zelené energie přitom vzniká pálením biomasy ve velkých teplárnách. Solární či větrné elektrárny jsou v lepším případě na zkoušku.
Otázkou, jak změnit bilanci, se v Česku nikdo vážně nezabývá, proto také realistické řešení neexistuje. Určité východisko nabízejí jaderné elektrárny, které přece také žádná fosilní paliva nespalují. Proto stojí za to přemýšlet, jak zabránit jejich likvidaci a provozovat je nadále alespoň v současném měřítku.
Když takové východisko přinejmenším pro nejbližších pár desetiletí, než budou k dispozici opravdu nové technologie, doporučuje i část německých expertů, tak by se Češi nemuseli tolik rozpakovat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
