Petr Holub: Banánová republika

K největším pěstitelům patří velká Indie a ještě větší Čína, k největším exportérům naopak malý Ekvádor
K největším pěstitelům patří velká Indie a ještě větší Čína, k největším exportérům naopak malý Ekvádor

Do Česka se ročně doveze 190 tisíc tun banánů, spotřebuje se jich však pouze 110 tisíc tun.

Přirozeně vzniká otázka, co se stane se zbylými dodávkami především z Latinské Ameriky. Část se zpracuje do ovocných šťáv a dalších podobných výrobků, ovšem 60 tisíc tun se vyveze. Jinými slovy, třetina dovezených banánů se prodá dál, a je v logice věci, že tyto banány zřejmě vůbec tuzemské hranice nepřekročí.

Sedm druhů ovoce a zeleniny, které nejčastěji končí v koši: Nejvíce se plýtvá s banány a salátem

Banány

Sedm druhů zeleniny a ovoce představuje zhruba polovinu veškerého jídla, které supermarkety vyhazují. Ukázala to studie švédských výzkumníků.

Prostý příběh banánů ukazuje dva rozměry tuzemského zemědělství a obchodu s potravinami. Především nejde přehlédnout, že Česko je prominentním vývozcem banánů. Druhou největší položkou jsou jablka s 50 tisíci tun a další na řadě už jen paběrkují, tedy melouny, pomeranče a mandarinky s vývozem pod deset tisíc tun.

Vyloženě dominantní jsou banány v ceně prodaných plodů, protože za ně čeští obchodníci utrží přes miliardu korun a za druhá jablka necelých 300 milionů. Zelenina zaostává za banány ještě víc, nejvíc se v cizině prodávají brambory a hrách, ročně asi za 200 milionů.

Důležitější je však obecnější zjištění, totiž že klíčovou roli v obchodu s potravinami hraje právě obchod. Smyslem fungování celého sektoru se stává nákup a prodej velkých objemů zboží, případně i jeho výroba.

Kvalita zboží

Češi zahlcení slevami: kvalita potravin klesá, varuje Potravinářská komora

Potraviny v supermarketu.

Český trh je zahlcen slevami. Obchodníci lákají zákazníky na 30procentní zlevnění mléka nebo 50procentní slevu na jogurty. Česko se tak podle výsledků letošního Retail Summitu točí v takzvané slevové spirále, která ničí tuzemský trh. Neustálý tlak na stále nižší cenu totiž nutí dodavatele snižovat i kvalitu potravin, varuje Potravinářská komora.

Samozřejmě je důležité i to, co spotřebují Češi, koneckonců domácí spotřeba potravin má stále vyšší hodnotu než vývoz, ovšem položka exportu je z pohledu tuzemských zemědělců a potravinářů každým rokem důležitější. Přeloženo do řeči banánů, o mnoho víc než 100 tisíc tun Češi nesní, ovšem zahraniční trhy, a zvláště ty na východě Evropy jsou připraveny.

Při takových informacích se člověk nemůže zbavit dojmu, že jsme ten kapitalismus nevzali za úplně správný konec. Jako ve všem, v tržním hospodářství je možné produkovat mnohem víc než v jiném hospodářském systému a využívat mezinárodní obchod se také vyplácí.

Ovšem objem produkce a jeho přesouvání na velké vzdálenosti přesto není smyslem moderní společnosti, jakkoli by k tomu měli sami bohatí kapitalisté sklony.

Ivan Hoffman: Rozdílná kvalita potravin? Je ponižující cítit se Evropanem druhé kategorie

shopping

Ministři zemí V4 vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost rozdílné kvalitě potravin v unijních zemích. Bude u nás zboží stejně kvalitní jako třeba v Německu? A proč je u nás horší? A jak je to s cenami mobilních operátorů?

Konkrétně u potravin to je evidentní. Každému jde v první řadě o jejich kvalitu, v druhé řadě o to, aby jejich produkce přispěla k udržení tradičního obrazu venkova a nakonec aby hospodářská zvířata žila pokud možno důstojně.

Nic z toho neplní banánová republika Česko nebo to plní jen v malé míře. Nakonec totiž nejde o banány, ale v první řadě o obilí, mléko, zeleninu a maso.

Také jejich produkci a úpravu jsme svěřili velkokombinátům, které do určité míry pokryjí tuzemský trh, především se ale ohlížejí na východ, kam by produkty svých gigantických kapacit postavených za státní dotace umístily s vyšší nadhodnotou a bez připomínek, že se také mají starat o kvalitu.

Petr Holub, týdeník Echo

Volné místo na zdejším trhu zaplní produkce z ciziny, především ze západu a z Polska, a není divu, že schodek v obchodu s potravinami pomalu roste. Ovšem při dovozu opět nejde o kvalitu, ale především o nadhodnotu pro velkovýrobce.

Zdejší spotřebitel zůstává stranou a na kvalitu zboží nemá významný vliv. V budoucnu se budou lidé ptát, proč jsme v období polistopadového kapitalismu tak zkazili nebo nedokázali zlepšit kvalitu potravin. Uspokojivá odpověď na to neexistuje.